Re: Stále myslím na bývalého přítele, už víc jak 8 let a nepolevuje to...

Semi...každá rada drahá...jako bych četla svůj popis života...před deseti lety dvouletý vztah s panem Božským,ktereho jsem milovala,bohužel mi zapoměl říct že se opravdu rozvádí a pak bylo pro nás pozdě pač já hrdá a zoufalá se po třiměsiční známosti z trucu vdávala...njn.skazila jsem život pár lidem,šla po letech na IVF,mám třileté dvojčata,a našla jsem v sobě sílu odejít od manžela,po osmi letech...to by byl na další příběh.Nicméně po dobu mého manželství byl pan Božský něco jako přítel na telefonu,nedokázali jsme se za deset let od sebe odtrhnout,každá myšlenka směrovala na nej,pouze jak jsme se shodli holt nebyla správna doba,místo,čas...ale vzít si prvního co šel kolem byla každopádne chyba.Jsem slovenka,takže rodina vzdálená,každopádne odejít lze,já si to plánovala půl roku.A dá se to.A nejspíš tu svojí životní mantru budu milovat napořád.Nevím jestli to je dobře nebo špatně,nikdo ho v mých očích nepředčí...postavila jsem ho na piedestál,a tím že spolu udržujem kontakt a sdílíme stesky,žale,radosti tak je to možná i nemožné ho přestat milovat...on to má tak stejne.A je to moc fajn.Držím palec,at ti to že ho miluješ,a jistě idealizuješ pomáhá,než ubližuje.