Re: koníčky manžela a já

Osobně bych si s mužem promluvila, jestli je vůbec rád, že máte velký dům když píšeš, že jsi na vše okolo něj sama. Na mě to dělá dojem, jestli toho na vás oba není víc než je potřeba. Pokud vás muž zajišťuje finančně více než dobře a má sedavé zaměstnání, tak bych osobně neviděla nic špatného na tom, že chodí někam za sportem. Sama jsem taky byla se dvěma dětmi doma 9 let a muž studoval při práci a vydělával za dva a já jsem měla často dojem, že je to nefér, protože já jsem doma, já uklízím, vařím, nakupuji... Hrozně moc mi pomohlo, že při druhé mateřské jsem se víc sblížila s jednou kamarádkou a začaly jsme tu a tam spolu chodit do kina, na horké maliny, občas spolu na kola... jenže ono dnes, kdy chodím sama do práce taky, najednou vidím, "jak moc si on užíval". Najednou vidím, cítím, jak jsem unavená i jen z návštěv, jak vyhledávám chvilky, kdy si chci odpočinout, ne vždycky chci do společnosti a mezi lidi... a já jsem muže při každé příležitosti nutila manžela, abychom šli do kina, na návštěvu, na večeři - nehledě na to, že teď to cítím z druhé strany - já jdu do práce a on má třeba dovolenou nebo je doma s nemocnou holkou a najednou cítím, jak moc ráda bych taky byla doma a nemusela vstávat v 6 apod. v létě, jak moc ráda bych taky jela s nima na výlet na kolech a nemůžu... Ono je to hrozně těžké soudit když to všechno člověk vidí zatím jen ze svého úhlu pohledu. Ono taky není většinou úplně jednoduché rodinu finančně zajistit za dva Tím ovšem netvrdím ani omylem, že on může vše a ty ne opravdu to chce víc s mužem mluvit mluvit mluvit a najít čas být více spolu