Re: koníčky manžela a já

Janinko, my se s mužem chováme asi tak přibližně stejně, jako za bezdětna. Žili jsme spolu dva roky, než jsme se rozhodli pořídit si dítě. Už za bezdětna jsme si doma povídali a tak jsem znala postoje svého muže k tak zásadním otázkám, jako je partnerské soužití. Tedy že nezastává názor, že žena patří ke sporáku a k dětem, že ví, že toaleťák neroste na držáku a že když chlap uvaří, penis se mu nezmenší. Pokud bych během těch dvou let zjistila, že se v takto důležitých věcech naše názory radikálně liší, asi bychom si dítě nepořizovali. Takže oba doma mákneme, abychom měli čas na své koníčky i společné aktivity.
Asi to není to, tos chtěla číst, ale já se tady s tím na Rodině setkávám strašně často a vždycky mě napadne: Co ty lidi o sobě vědí, než si pořídí dítě? Tohle přece nevznikne jen tak. Tam se musela někde na počátku stát chyba. Buď to nebylo přes růžové brýle vidět nebo je tam přesvědčení, že přece dítě to změní.
Já bych si sobce do svého života nikdy nepustila.