Re: Dcera chce bydlet u tatínka

"A myslím, že na touze bydlet s druhým rodičem a dokonce ani na případném návratu zpět není nic zlého, když se to neděje dvakrát do roka."

Upřímně, myslím, že ani na tom, že dítě "neví, co vlastně chce", není nic "špatného". Nu, ono ví přesně co chce - žít s oběma! rodiči a být šťastné.
To mít nemůže, tak se snaží napasovat se se svými přáními aspoň do reality...a to zrovna moc nejde. A my mu ještě vyčítáme, že "neví, co chce".

Dítě si tento svůj osud nevybralo.
Zakladatelka ano (ve smyslu věděla, že si bere partnera s dětmi), totéž rodiče dcery (věděli, že při rozvodu budou muset děti nějak omezit ve styku s druhým rodičem). Takto by se na to mělo nahlížet přednostně, si myslím. Ne podporovat případné vzdory a naschvály, ale pochopit situaci z pohledu toho "nejslabšího".
Když nemáte ve svých rukách reálnou možnost nic změnit, protože je vám 12 a do ničeho nemůžete mluvit a nikam se trhnout a postavit se na vlastní nohy, co vám zbyde? Manipulace, vzdor, výčitky, problémové chování ve škole, možná nějaká nevhodná parta, útěk do nemoci...