Re: Je převozník dobré řešení?

Markéto teď čtu Tvůj poslední příspěvek,
myslím, že máš ve všem pravdu. Je to tak, ve vztahu s tátou jsem trpěla. Moc ho miluju, ale v pubertě a tak mě dost odignoroval. Byla jsem na vedlejší koleji. Teď je to jinak, je to ten nejlepší táta, volá mi, jezdí za námi, dává nám první poslední. Takže je to tak... často cítím, že mi utrpení ve vztahu dělá svým způsobem dobře, protože je to známé a prozkoumané. A je pravda, že bych se asi s bývalým přítelem dostala z bláta do louže. Nabízí se možnost, vyléčit se psychologem a čekat na další nový vztah, který přijde za x let. ... Ano, bylo by to asi nejlepší... pocitově se mi ale hrozně nechce potkávat někoho nového. Je to ale asi otázka času... Bývalého přítele budu mít asi fakt jen na ten tenis maximálně nějaké kafe a procházka. Uvidíme, zatím jsem vůbec nic nerozjela, je to čistě kamarádské, takže úplně v pohodě z obou stran.