Re: Je převozník dobré řešení?

Ono totiž pokud já jsem v pohodě, tak přítel taky... ale dle mého je to podmíněná láska, protože se nikdy nesmím nechat vytočit apod.

sis odpověděla sama, nemiluje tě hluboce takovou jaká jsi, má tě jen na příjemné chvíle, chce tě jen když ho nezatěžuješ negativními emocemi, jinak se odtáhne

přesně tak měl Charles Camilu, když spolu chodili. Doma žárlící bezmocná Diana, která toužila po lásce, a tam vyrovnaná Camila, která dělala, že netlačí na pilu, nic po něm nechtěla, klidné prostředí bez malých dětí...výsledek znáš. Dneska jejich maželství taky není pohodové, ale oba si vystačí sami, tak to nějak pytlíkují a uhrávají. Ale s typem Diany by to nedal, Diany potřebují fyzickou i psychickou blízkost, ne vztahy na distanc.
Chápu, že pro lidi typu Diany a tebe to musí být utrpení, asi jako vztah s ledovcem. Když jsem nejvíc ve srabu, naštvaná, frustrovaná, unavená - tak takový typ se odtáhne, abys mu nekazila náladu. Když nějak problém vyřešíš, dostaneš se do pohody, pak se zase přisosne a vezme tě na milost. Zdůvodňuje to tím, že žena má doma dělat pohodu a že tys jí nedělala. Ve skutečnosti je to to schizoidní téma nebo nezralost. On prostě nijak hluboce nemiluje a taky si nechce připouštět starosti běžného života, pokud se netýkají jen jeho /třeba jeho pracovních záležitostí/. Žijete díky tomu vedle sebe, ne spolu. A komunikace myslím u vás velká taky neprobíhá, nejste si schopni nic vysvětlit, on mávne rukou a odejde a tím spíš odejde, když se mu jevíš rozčilená. Nebude se zabývat negativními emocemi, chce si sosat je to příjemné.
Nebo se pletu?