Re: Ústavní soud o střídavé péči.

Marka - když mě ty současné tendence a la Totální odklon od úplné rodiny, dost děsí.
Co převažuje, je norma, i kdyby to bylo 100x špatné.

A taky je třeba omluvit vydělávání peněz, ekonomickou potřebu pracovních sil, omluvit mizerné vztahy v rodině, zvrácené žebříčky hodnot, rozpadlá manželství, vlastní chyby, ale i vlastní pocity viny za něco, za co nemůžeme (to je srovnatelné s pocity týraných nebo s pocity dětí z rozpadlých rodin, které si ve většině případů myslí, že za to mohou ony a nechtějí o tom mluvit, protože se za to stydí) - někdy nemůžeme za to, že se nám něco v životě nepovedlo, za své příbuzné, za to, že chlapovi hráblo a odstěhoval se k nějakému děvčeti...Přesto se za to stydíme a potřebujeme to omluvit.
A ke všemu mu budeme cpát dítě, abychom sobě i jemu dokázaly, že se vlastně nic nestalo a on má přece právo...