Re: Rozchod na výročí 10 let?

Hele, jsi ve fázi, kdy bilancuješ...

Neznáš v podstatě nic jiného, jestliže je ti 27 a jste spolu 10 let, tak jste spolu od 17ti let...
Já zažila naprosto totéž, chodili jsme spolu od 16 ti let, na 10. výročí (tj. v mých 26 letech) jsme jeli ještě na prodloužený (romantický) víkend do Paříže, o měsíc později jsem byla odstěhovaná... Já to teda měla na rozhodnutí snazší, protože jsem přišla na to, že si "začíná" s jednou od nich z práce (dle jeho tvrzení spolu v té době ještě nespali - každopádně asi 2 roky na to se vzali a teď mají dvě děti + já jsem spokojená a šťastná s lepším chlapem a taky máme své dítě). brzy jsem byla moc ráda, že jsme spolu neměli dítě... Jo - a že zazdil moje narozeniny ten poslední rok, to se taky stalo Hezká paralela...

Bylo to přesně stejné - koupíme byt nebo ne? pořídíme si dítě už nebo ne? Místo toho jsme se rozešli a bylo.

Jsi ještě mladá a podle mě je to prostě přechozený vztah.
Když se rozejdete, jo, bude to zlý a bude to bolet... Je to celý tvůj dospělý život, který jsi s ním zatím strávila, já vím. První láska, (možná i) první sex, první (a taková ta jediná) životní představa, kterou jsi určitě kdysi měla, že tohle je ten chlap na celý život. MOžná o tobě ví věci, které nikdo jiný na světě neví. Jo, odepsat to je dost blbý, další vztah už nebude takový... Fakt ne - tuhle naivní lásku s pocitem "na celý život", tak ta se mi už nevrátila...

Ale bude jiný a pravděpodobně lepší - protože jsi starší, půjdeš do něho se zkušenostmi, nebudeš od začátku dělat chyby, které už máš jednou za sebou, protože i ten druhý chlap bude starší, bude mít taky zkušenosti a taky se dost možná bude víc snažit...

Já se z toho oklepávala rok, přesně - kdy jsem jiného chlapa nechtěla ani vidět. Po roce jsem si začala užívat a bylo to báječných pár let, než jsem se zase usadila s mým současným. Zpětně samozřejmě vím, že ten rozchod bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat, i když samozřejmě občas to píchne ještě dneska, ale vím, že ono by to nefungovalo a že mi (občas) zachybí ta nostalgie té první "celoživotní" lásky. Pořád je to můj nejdelší vztah v životě a skoro třetina mého života, ale už je to pryč a fakt je mi o 1000% líp, než mi bylo s ním.

Možná jen potřebuješ impuls.

A ano, samozřejmě, že žádný chlap není ideální. A ano, je dost možné, že případný v budoucnu jiný nebude mít nějaké dobré vlastnosti toho současného. A ano, příště můžeš narazit na někoho horšího...

Já jen píšu svoji (nejen) zkušenost - spousta mých kamarádek a známých se v tomto věku rozešli po několikaleté známosti a nikdo na ocet nezůstal...