27.10.2014 12:07:04 zu
Re: Rozchod na výročí 10 let?
Já myslím, že jsem nepsala o snaze, o zachraňování. Já psala, aby komunikovala, říkala to, co chce, potřebuje. Úplně normálně.... aby si o to jen řekla.
Nevím, třeba máš doma chlapa, kterej absolutně najel na tvůj styl života a nějak sám dělal to, co potřebuješ. Vždycky. Tak to je supr. Já jsem s mým chlapem dost odlišná, i naše rodiny, ze kterých jsme vyšli. Přijde mi normální, že každej občas děláme něco stylem, kterej ten druhej absulutně nepopírá. Může mu i vadit. Stačí jedna věta, nebo někdy delší rozmluva, a je vyřešeno. I mi přijde normální, že se později může ta situace odehrát znovu (to že jsme byli vychovaní odlišně, se tou minulou rozmluvou nezměnilo...), tak si znova řeknem a je to. 
Ono aby bylo jasno... já nevím, jak to vypadá u autorky doma... ale u nás, když jsem se snažívala říkat mužovi, co a proč mi doma vadí, neuměla jsem to často jinak, než dost hnusně. Ve stylu To přece musíš vědět, že se chováš jako hajzl, chceš ze mě služku. Výčitky, slovní konstrukce tak aby pořádně zranily. I když jsem se snažila a přála si, abych to takhle neříkala, většinou jsem se nedokázala ovládnout (to zase dost pocházelo z mé rodiny :-( ). Jistě, mě jeho přístup taky zraňoval. Ale on ze mě služku určitě nechtěl, jen z domova neviděl a neměl zažitý, že by měl uklízet atd... Je proto hajzl...? Nakonec, proč druhého strašně obvinit a zaútočit na něj jen proto, že já to chci jinak. Určitě by pomohlo jen v klidu říct "Já to potřebuju tak a tak" (byť někdy třeba i dost důrazně, ale bez útočení). Tím chci říct: on možná byl lenoch líná, ale já byla zase dost nepřátelská a měl-li náš vztah vydržet, tak ano, museli jsme se změnit oba, I JÁ. Samozřejmě jakmile jsem o tom, co mi vadí, s ním mluvila výše popsaným způsobem, rozjela se hnusná hádka o pozice a o to, kdo ve vztahu dělá horší věci atd., to je asi jasný, že nic nevyřeší a nezmění.
No a obzvlášť s tím vědomím, jak jsme spolu teď šťastný, se prostě musím podělit o to, jak se to stalo, že jsme spolu dokázali žít a přežít krizi. Protože to za to stálo. Někoho to třeba nepřesvědčí, ale to pro mě není podstatný, já jsem ráda, že to mám takhle a že mám svýho chlapa.
Odpovědět