Re: Rozchod na výročí 10 let?

Na konci svého vstupního textu píšeš, že ti taky jde o to, že už nikdy nepoznáš ten pocit, že se zamiluješ, to mi přijde jak něco jiného, než co řešíš kolem přítelovy malé angažovanosti- mmch mi to připadá, že žiješ s dítětem a ne s mužem, aspoň se tak o něj staráš...(Plně chápu, byl to první vážný vztah a na těch se většinou lidi učí, co jim vyhovuje. Když jste začínali, byls 17tiletá dívka, teď jsi dospělá žena.) Rozhodnutí je zcela na tobě a pokud se rozhodneš odejít, určitě to bude nepříjemné, ale pak se ukáže, že buď se k sobě budete chtít oba vrátit a oba uděláte ve vztahu nějaké zásadní změny,nebo naopak zůstanete odděleni napořád. Variantu se studijním pobytem bych nevolila, to je jiný kontext, pokud bych se odstěhovala, tak bych jasně řekla, proč se stěhuji a proč se chci např.měsíc nevidět (a teprve pak se sejít).Resp. pokud studijní pobyt, tak jasně říct, že nejde jen o studijní pobyt, ale o pauzu a oboustrannou volnost k novým vztahům. Oboustranně a bez schážení se si popřemýšlet, co a jak ve vztahu chci a nechci. To, co mezi vámi bylo, to nezahodíš, to už zůstane jako zkušenost a jako součást osobní historie vám oběma navždycky. A určitě zůstane i řada pěkných chvil, to tak bývá, jen zkrátka převážilo to, s čím jsi nespokojená. A kdy jindyto řešit, když jste ještě bez dětí? Pak už budeš muset myslet vždycky i na ně...A dělat daleko víc kompromisů. Držím palce.