Re: Smutná kuchyňská bilance

Mám podobné zářezy ve svém kuchyňském působení, jen ne z jednoho dne. Neroztavila jsem mísu, ale průhledný poklop proti osychání a mouchám, byl fajn, byl skoro nový a byla ho škoda. Dále konvice - neodešla sama, ale i ji jsem roztavila, ba co hůř, nebyla to ani moje konvice ani moje kuchyň (doma rychlovarku nemáme, nepotřebujeme, není na ni místo). To jsem jednou za mlada o prázdninách u táty byla celé dopoledne hodně aktivní na zahrádce, poli či lese, umírající hladem jsem vpadla do domu, sundala si brýle, abych smyla z obličeje pot a prach, a bez těch brýlí šla honem dát vařit vodu na nevím už co. No a naši nemají kam tu konvici dát, tak ji pokládají na sklokeramickou desku na sporák, a já si bez těch brýli spletla plotýnku a konvice shořela . To tedy byla vůně... no a nepoučili se, sporák hořel od té doby ještě jednou (moje dcera tyto žhářské sklony podědila) a nakonec loni odešel do křemíkového nebe (můj mladší syn má slabost pro cuplíky). Jen ten tlakový hrnec zatím na svědomí nemám.

Zas je fajn, žes to sfoukla takhle najednou a teď se ti třeba nějakých 10 let nic veselého kuchyňského nepřihodí

Kdyby se ti kvásek nevzpamatoval, pošlu ti . Taky mi před měsícem po téměř 5 letech, co ho mám, chcípnul (hladem - jsme byli na dovolené a pak mi trvalo ještě tři dni, než jsem se dokopala, že jako upeču chleba), ale pokusně jsem ho nakrmila a žije.