Re: Tichá domácnost...vydržíte?

jentakj,

tohle nás asi ještě čeká . Zatím máme za sebou prepubertu, její jedenáctý rok byl šílený. Teď jí bude třináct a už OK, ale i tak je to úplně jiné, než třeba s nejstarší ddcerou, která je flegmatik (stabilní), nebo nejmladší dcerou, která je sangvinik (extrovertní). Druhá z dvojčat má svá specifika, ale zvládám její stavy lépe, než právě u dcery melancholické.

Vysvětlení pro to nemám, vím jen, že dva labilní jedinci prostě nějaký ten problém mají poměrně často. Asi proto, že oba reagují stejně citlivě, ale na různé podněty. Tahle dcera je totiž nejvíc jiná svými zájmy a schopnostmi, nemáme moc styčných bodů. Možná kdybychom byly laděné na podobnou vlnu, tak mezi námi bude naopak proudit výraznější souznění než u těch ostatních dcer. Ale bohužel.

Na druhou stranu, poslední dobou pořád opakuje, jak se se mnou ráda učí, jak ode mě všechno chápe atd., přitom já, jak mi to celkem jde ve škole, tak doma s vlastními moc dobrý pocit nemám...no a ona to vnímá vysloveně pozitivně. Ještě před dvěma roky bychom společné učení nedaly, věděly jsme to obě, když byla řeč o tom, co dál, kdyby nevyšel gympl. Domácí škola byla jedna z variant, ale s ní jsem si to prostě nedokázala představit a ona to taktéž odmítala.