Re: Strach o bližní

Ano, ty představy jsou často (aspoň u mě a u těch, s kterýma jsem o tom mluvila) mnohem horší, než realita.
Jsou to naučené (nebo převzaté) myšlenkové programy a myslím, že jsme svým způsobem opravdu v jejich zajetí. Je to jako program v počítači, který nám naše mysl přehrává...a běží to mimo-volně jakoby samo. Stačí impuls a proběhne celá smyčka, klidně několikrát.

Fakt je, že můj muž je svým způsobem můj trenažér, on to takhle nemá. jeho myšlení je mnohem jednodušší, ale nemyslím ve smyslu primitivnější. Dokonce má svůj sebou vymyšlený plán, jak z té smyčky ven. Prvotní je si té smyčky všimnout...všimnout si, že naběhla...pak se s ní dá teprve pracovat.


Dostala jsem se do stavu, kdy jsem schopná zbývající smyčky pozorovat, když se hlásí o slovo a nehrát s nima tu "hru".