Všechny naše deníky

Na netu jsem hledala ubytování v Hřensku (České Švýcarsko). Hledala jsem kempy, pár našla, tak jsme si řekli, že jak cestou nějaký potkáme, zastavíme se a podíváme jak to tam vypadá. Musím říct, že hrůza. Projeli jsme ten den čtyři kempy a jeden horší jak druhý. Pro nás byla rozhodující teplá voda a čisté sociálky. Asi chceme moc.

Největší ránu jsem teda viděla přímo v Hřensku. Kemp se nachází v Mezních loukách. Maličký, to se nám líbilo. Ale na recepci divná ženská, která nám do očí tvrdila, že teplá voda teče celý den ( ve skutečnosti jen hodinu) a sociální zařízení by jste našli i po slepu. Smrad úděsný.
Tohle fakt docela nechápu. Přístup některých provozovatelů je příšerný.  Přece čisté a nezapáchající sociální zařízení je naprostý standart. To je základ, teplá voda po celodenních chození je snad nějaký bonus?? To by taky mělo být samozřejmostí. Klidně těch deset korun do automatu dám, ale at je voda teplá a sprcha čistá. Podle mě se na kempu prodělat nedá. No nic, někde to prostě jde a někde bohužel ne.

Bylo příšerné teplo, my už ztahaní z cesty a představa, že budeme procházet penziony a hotely nebyla zrovna moc příjemná. Na parkovišti jsme se dali do řeči s hlídačem a ten nám řekl na rovinu, že ubytování asi neseženeme, penziony určitě ne, snad jen hotely, ale ty budou pěkně mastné. Ale prý tady za parkovištěm funguje ubytovna. A pokud chceme jen přespat a potom celý den trajdat po lesích, tak je to ideální možnost. Abych řekla pravdu, tak mě zajímalo jediné. Teplá voda a čistý záchod. A to bylo. Ze to ubytování nebylo prvotřídní to mi už bylo šumák. navíc jsem mluvila s našima, říkali nám, že jsou hlášeny velké bouřky, tak to prostě rozhodlo. S obrovskou úlevou jsme vypakovali, vytáhli mapu a vymýšleli kam ještě vyrazíme. Před tůrou jsme skákli na oběd a tam nás mile překvapili, že k ubytování máme i snídani. Bylo po problému:-)
Podle mapy jsme si vybrali trasu na „malou Pravčickou bránu“. Mělo nám to být hned divné. Nepotkali jsme ani živáčka:-)) Ten terén byl strašný. Šílený kopec. Malá pravčická brána je opravdu malá. Takový shluk kamení:-) Ale byli jsme tam. Sedíme na lavičce, Ivka lítá a koukáme na směrovky. Tak ještě půl kilometru a měl by být loupežnický hrad ( http://www.npcs.cz/public/npcs_cs/cz/_akce_verejnost/_tipy/tip.html ).

Tak jdeme na to. Vidět není nic, tak jsme zvědaví co to bude. Před náma je obrovská skála a k ní vedou příkré schody. Dole stojí pár staříků a hned na nás, že to s tím dítětem tam nemůžeme, je to nebezpečné. To je něco na našeho tatina. Prý jdeme nahoru, já ponesu krosničku a batoh, a on půjde s Ivetkou. Moc dobrý pocit jsem teda neměla. Ta cesta nahoru byla děsivá. Stačilo špatně stoupnout a bylo to jisté. Ale stálo to za to. Nahoře bylo nádherně. Vyhlídka parádní, sluníčko, pofukoval vítr a když vylezl i tatka s Ivkou a Ivka řvala na celé kolo Hurááááá:-)), tak to nemělo chybu. Cesta dolů už byla dobrá. Ted nás čekaly ještě takové 3-4 kilometry zpátky. Ivka spát už nechtěla, tak jsme celou cestu zpívali. Nejvíc jí šla .... mami se raduje, že bude píct housky....., .... brambory pečený, byly málo maštěný...., ..... tytyty, ty to budeš platiti....., ...... myslivec, péro na klobouku...:-)) Ke konci už z toho měla takový guláš, že to motala všechno dohromady. A hádejte co se mi celou noc mlelo v hlavě??? ... mami se raduje.... A kromě toho byla v noci příšerná bouřka. Předpověd se vyplnila.

Je sobota ráno. Koukáme z okna a z lesu se paří, je mlhavo ale neprší. Tak vyrážíme na snídani. Za těch 150 kaček za ubytování jsme se teda nadlábli ukázkově.

Na parkovišti byl náš pan hlídač a hned kam se teda chystáme. Tak jsme mu řekli, že chceme udělat ten okruh k Pravčické bráně a že půjdeme nejdřív soutěskama a potom až na bránu. Chlap byl zlatý. Řekl nám, že to je moc náročné, at jdeme druhou stranou, nejdřív bránu a potom Hřensko a soutěsky. A taky navíc v noci jak byla bouřka, tak padaly stromy, z Děčína ještě nedojely žádné autobusy, vůbec se neví jak to vypadá. Ale že k Pravčické bráně už šli lesní dělníci a čistí cestu. Tak jsme vyrazili podle rady. A udělali jsme dobře.

Celý den byl bezvadný. Měla jsem trošku obavu jak to Ivka zvládne, ale myslím, že prostě byla naladěna na stejnou notu jako my dva. Nadšená z výletu. Vyrazili jsme ráno před desátou a vrátili jsme se v sedm večer. Makačka to teda byla, ale příjemná. Ivka se střídavě nesla, chodila. Na Pravčické bráně je hospoda. To byl nejočekávanější pohled. Kdy už konečně bude hospoda:-)) Dali jsme si výbornou frankfurtskou polívku, buřta, kafčo a bylo hned líp.
Ještě musím napsat, že Ivetka celou dovolenou byla na všech tůrách a procházkách bez plínky. Když si řekla, tak čůrala v lese. Dokonce i bobek šel do mechu. Pokud si neřekla, tak na každé zastávce šla se mnou na záchod. Prostě zvládala to parádně. Ale právě na té Pravčické bráně jsem to pořádně podcenila. Byla sice vyčůraná, ale vycedila dvě decky džusu a bylo zaděláno. Nad branou jsou ještě různé vyhlídky. Je to v podstatě na skalách, tak tam prostě nemohla chodit, musela sedět v krosničce. Začala si povídat ee, ee, eeeeee a za chvíli pláč. Na naše aby ještě chvilku vydržela....prostě nevydržela. Naštěstí náhradní oblečení jsem měla sebou. Tak jsem jí převlíkla s tím, že za to nemůže, že na skále čůrat nemohla...... a pustila jsem to z hlavy. Ivetka NE:-) Pokračování to mělo následující dny.
Z Pravčické brány jsme vyrazili k Hřensku. Tady byly polomy pořádné. Vyvrácené obrovské stromy, museli jsme je přelízat, obcházet, docela makačka. Další část cesty vedla po silnici. To nesnáším. To je největší zátěž na kyčle a nohy. Dorazili jsme na kraj Hřenska a přešli k řece Kamenici. Ta se právě v Hřensku vlévá do Labe. Podél Kamenice vede turistická cesta na kterou navazuje plavba pramicemi přes tichou soutěsku. To byl teda bezva zážitek. Vezl nás moc příjemný pán, povídal o okolních skalách, pustil na nás vodopád, zazpíval nám, byla to úžasná zvuková kulisa. Bohužel po 2,5 km vystupovat a znovu po svých. To se přiznám, že už jsem měla dost. Náš tatínek nee. Ten s Ivkou na zádech pořád lítat jak stepní koza. Poslední dva kilometry jsem už moc nemluvila, jen se těšila na postel, sprchu a kafčo:-)) Ale zvládli jsme to. Podle mapy to mělo být nějakých 15 km, ale ta naše dobrá hlídací duše říkala, že to je víc, tak těch 18 km, těch 15 se píše oficiálně aby to moc lidí neodradilo. Tak asi tak.
Večer nám začíná znovu pršet a lije celou noc.

Měli jsme v plánu udělat ještě divokou soutěsku, ale to počasí se nám nelíbí. Přece jenom po mokrých šutrech se blbě chodí. Tak balíme a vyrážíme směr civilizace - Praha a Karlštejn.

Poprvé projíždíme celým Hřenskem. A já jsem docela v šoku. Je to největší Větkong jaký jsem viděla. Všude stánky. Nic jiného než stánky a hotely. Jsem moc ráda, že jsme zůstali na Mezní louce a nebydleli jsme v Hřensku.

Projíždíme Hřenskem a míříme na Děčín a dál směr Praha. Ivka usíná a spí až do Prahy. To jsme už na okruhu a mě začíná být jasné, že musí čůrat. A jak na potvoru žádná benzinka, nic. Samozřejmě že se čmochtla. Tak zase klídek, převléct, vyzléct autosedačku, pod zadek spinkací peřinku a jedeme dál. Dva dny za sebou a čůrala do kalhot. A to ještě nebyl konec.

Dorážíme do Karlštejna. Kemp je u Berounky. Pěkný, čistý, tak jak se nám to líbí. Stavíme stan, na dohled pískoviště, klouzačky. Teplá voda na mince. Ani jednou se mi nestano, že by bylo obsazeno. Bud se lidi nesprchčí, nebo jsem měla štěstí:-))

V pondělí je na hradě zavíračka, tak vyrážíme do terénu. Před odjezdem se ptám Ivetky jestli chce čůrat, nechce. Tak dobře, jedeme. Ujeli jsme asi 200 metrů a počůrala se do autosedačky. Tak zpátky do kempu a beruška nafasovala na zadek. Lidi koukali divně, ale tohle už nebylo o tom, že nemá kde čůrat, to už jen zkoušela, co vydržíme:-)) Zjistila že už moc nevydržíme. Tak převlíct poslední kraťase a vyrážíme do Koněpruských jeskyn. Byla jsem překvapená, moc pěkná prohlídka. Ivetka tam uplně zdivočela. Lítala jak šílená, tatku za ruku a pořád vyřvávala, skála tam, tady, tam, divej, pojd, další..... uplný krápníkový amok:-)) Já měla klídek. Kousek od Karlštejna je vesnice Srbsko a tam je úžasná hospoda. Jmenuje se u Berounky. A můžu vřele dopuručit. Vaří skvěla, mají nádhernou zastřešenou terasu s výhledem na řeku. Po bezva jídle, jsme vyrazili na procházku k Berounce. Je to taková líná řeka. Byla to naprostá pohoda. Řeka, voda, kamínky. Co víc si může Ivka přát.

V úterý nás čeká prohlídka Karlštejna a potom znovu pádíme k Berounce.

Ve středu jedeme do Prahy. V zoo máme srazík s holkama z "rodinky". Byl to bezva den. Zoologická se nám moc líbila. Prolezli jsme jich už hodně, ale pražská je parádní. Uteklo to strašně rychle. na závěr jsme šli do dětské ZOO a to bylo něco pro Ivku. Nemohli jsme ji z tama dostat. Poníci, kozy, slepice, čuník David, morčata, králíci...... to bylo lepší, než tygr. A potom objevila tramvaj (vláček co jezdí dokola) a to jsme opravdu viděla šťastné dítě. Táta chodil kupovat lístky a Ivetka v prvním vagonu řídila celou soupravu. Stejně odcházela s příšerným řevem. Myslím,že by tak řádila i kdyby jezdila hodinu v kuse. Řvala celou cestu na parkoviště. Tak a to byla poslední atrakce naší letošní dovolené.

Druhý den ráno balíme a vyrážíme domů.

http://www.frankuvdvur.cz/

Vyrazili jsme v sobotu dopoledne. Ještě jsem se stavovala v Brně vyzvednout brýle. Ivka ve  Vaňkovce adoptovala krokodýla z fontány, pořádně se vylítala. V autě potom usnula hned za Brnem a spala skoro až do Jindřichového Hradce. Hotel se nachází za městem na samotě u lesa:o)

Všechno nové, čisté. Personál ochotný. Na pokoji jsme měli pro Ivku postýlku s krtečkovým povlečením. Tak opravdu spokojenost na všech frontách.
Po příjezdu jsme skákli na oběd. V restauraci je veliké akvárium s rybama, tak to byla pro Ivku obrovská atrakce. Před restaurací dětské hřiště. Z tama jsme ji dostat nemohli. Byly to čtyři spojené věžičky. Z každé buď skluzavka nebo žebřík, řetězy.... spojené rourama, sítí, okolo pískoviště. Ideální. 

Odpoledne jsme se vydali na první výlet. Směr Červená Lhota. Zámek nám zamkli před nosem. Ale nevadí, i tak jsme si to tam užili. Povozili jsme se na lodičce, prošli zahradou, nafotili fůru fotek. Dali si kafíčko. Prostě relax. Pro Ivetku taky zážitek, hlavně ta lodička, chtěla jít plavat. Já strachy umírala:-) Bylo tam hodně kačen a jedna osamocená labuď. Té jsme se docela báli, ale fotka se aspon trošku povedla.

Na hotel jsme dorazili něco před půl sedmou. Hodinku ještě na hřišti, plácali jsme bábovičky, potom Ivku do pelíšku, taťka hlídal a já šla na bazen. Na to jsem se těšila celý den. Zázemí špicové, vytopené, čisté. Bazen parádní, v něm slaná voda. Jen ta teplota vody  25 stupnů nic moc. Ale po třech bazenech už bylo dobře. Tak jsem si jich dala 30 a potom šup do vířivky. Tam půl hodky vodních masáží a byla jsem zralá do pelechu. Prostě špica den.

Druhý den byla neděle. Ráno nás vzbudilo sluníčko, tak rychle na snídani a potom jsme vyrazili do Českého Krumlova. Tam bylo nádherně. Historické centrum, hrad a zámek, zámecká zahrada, zahradní divadlo, fontánky, medvědi, Ivetčina první zmrzlina, prohlídka zámku, vyhlídka z hradní věže, políbení pod rozkvetlou třešní, tancování na nádvoří, oběd na ostrově, muzeum voskových figurín.... jo bylo toho hodně. Krásně jsme si to užili
V Krumlově bylo abnormální množství Japonců. Byli opravdu všude. Jejich nádherné reakce na malé děti, to mě dostane pokaždé. Ivetka je asi už podle vzhledu poznala, protože zdravila zásadně první a všichni se jí ukláněli a zdravili zpátky. Byla to sranda.
Dokonce bez problémů zvládla i hodinovou prohlídku zámku. Taťkovi seděla za krkem a pořád ukazovala prstíkem pšššt. Podařila se jí dobrá perlička. Paní průvodkyně zrovna vykládala o obrazu na kterém byla nějaká paní, která byla milenkou císaře Rudolfa... a do toho začala Ivetka pohoršeně houkat. Lidi měli kino... prý jde vidět že pochází ze spořádané rodiny:o)

Celou zpáteční cestu autem Ivka prospala. Před večeří jsme měli ještě zamluvený bazen. Říkala jsem si že to zkusíme, ale upřimně jsem si myslela, že Ivka do té studené vody nevleze. OMYL. Vlezla a nechtěla ven. Dokonce se i potápěla bez jediného zaplakání. Drkotala zubama, ale na otázku jestli už jde do tepla ven, byla jen jediná odpověď NEE. Tak se fakt poctivě hodinu máchala ve vodě. Teda vlastně všichni tři. S vířivkou si nějaký dobrák hrál. Byla nahřátá na 42 stupnů, to bylo o zdraví, tak jsme byli jen na bazenu, potom nahřát ve sprše a opět ven na hřiště. Poprvé nešla Ivetka spát nejpozději v osm hodin. Vydržela s náma venku do devíti, potom teda padla za vlast:-))

V pondělí ráno všechno pobalit. Opět sluníčko, předpověď parádní, tak se nám strašně nechtělo domů. Koukli jsme do mapy, zvolili jinou cestu směr domů a stavili jsme se na Vranovské přehradě. Nikde nikdo, pár lidí co chystalo sezonu. Tak jsme se dobré dvě hodiny procházeli, hráli si na pláži. Ivetka vyblbnutá, my odpočinutí. Z Vranova domů to byla ještě hodinka. Ivetka opět zabrala a doma pokračovala ještě dvě hodiny v postýlce.

Musím říct, že víkend se nám opravdu vydařil. Odpočinuli jsme si, změnili prostředí. To je opravdu jednou za čas potřeba.
Jsem moc ráda, že Ivka tak dobře zvládá změny prostředí, cestování, výlety, chození. Už se moc těšíme na dovolenou. Máme v plánu dva týdny pod stanem. Myslím, že to zvládneme.

57. žíža - žížala
58. paouk - pavouk
59. paní
60. paci,paci
61. prší
62. auto
63. ťuky, ťuky
64. kyti
65. máááso
66. Mája - včelka
67. pif, paf
68. bim, bam
69. moje

33. DĚKUJI - používá i jako prosím.
34. ALI - to je strýc Aleš
35. dělá RYBU
36. dělá SLONA
37. dělá LVA
38. PUPU - pupík
39. KYKYYKÝ - kohout. Krásně i s intonací
40. ÍÁ - oslík /občas i ÁI)
41. Huu - sova
42. Gaga - husa
43. Kač - kačenka
44. Brum
45. Kvak, kvak
46. Dělá RAKA. - ukazuje jak dělá klepítkama
47. Stýc - strýc
48. Prosím - občas používá i jako děkuji.
49. Sedm - to je jediná číslovka a netuším kde na ni byla
50. NENI
51. TIK TAK
52. MYŠ
53. SNICH
54. KLIČ
55. PIVO
56. PISEK - rozuměj kruci písek

Ovocné kuličky
250g sušených švestek
250g sušených datlí
250g sušených meruněk
kůra z citronu
2 lžíce medu
80g mletých mandlí nebo vlašských ořechů
ovoce odpeckujeme a umeleme mlýnkem na maso, přidáme strouhanou kůru a med. Mokrýma rukama děláme z prohněteného těsta kuličky, obalujeme v mletých mandlích. Necháme rozležet.

Ovoce v čokoládě
Rozpustíme čokoládu na vaření a opatrně ji rozředíme trochou mléka (aby tuhla, ale nepraskala při lámání), připravíme si kousky různého ovoce: banán, pomeranč, mandarinku, ananas, hroznové víno …jednotlivé kousky ovoce napichujeme střídavě na párátka a máčíme v čokoládě.

Fíkové kuličky
250g namočených fíků, 200g oříšků (lískové, vlašské)
2 polévkové lžíce karobu, troška mandlové esence

Vše umixujeme a tvoříme kuličky, obalujeme v rozemletých oříšcích nebo kokosu. Můžeme vytvořit i váleček, který obalíme v kokosu, zabalíme do fólie a necháme ztuhnout. Krájíme na kolečka vlhkým nožem.

Mlynářové pusinky
100 g ramy
250 g nasucho opražených ovesných vloček
80 g cukru
1 vanilkový cukr
80g hladké mouky
1/2 kypřícího prášku
2 vejce
1 lžíce hrozinek
50 g posekaných ořechů

vše smíchat a lžící vykrajujeme na plech placičky, pečeme v troubě, ještě horké sundat z plechu, možno zdobit čokoládovou polevou

Celozrnné placičky
200g pšeničné celozrnné mouky
100 g nasucho opražených ovesných vloček (dát do utěrky a podrtit válečkem)
100 g cukru
70 g hery
2 vejce
50g spařených a oloupaných mandlí
šťáva z 1 citronu
1 lžička prášku do pečiva
1 lžička jedlé sody
čokoláda na strouhání
kandované ovoce

vejce, tuk a cukr utřeme a přidáme mouku se sodou a kypřícím práškem, vločky a citron.šťávu. Na vymazaném plechu tvoříme hromádky, zdobíme mandlemi čokoládou a ovocem, nakonec upečeme.

Kuličky z ovesných vloček II.
1 balík ovesných vloček upražit
utřít 250g másla, 1 bílek, 1 lžíce ovocné marmelády, podle chuti osladit medem, přidat mleté ořechy
kuličky obalovat v kakau s cukrem nebo kokosu

Kuličky z ovesných vloček III.
200g ovesných vloček nasucho upražit
smíchat s 4 lžícemi medu, 2 lžíce rozehřátého másla, a šťávou z 1 pomeranče a 1 citronu, obalovat v kokosu nebo čokorýži


moje bebe dobré ráno :o)))
1 solamyl
3 lžíce lněného semínka
1 hrnek moučkového cukru
1 hrnek opražených ovesných vloček
1 hrnek hladké mouky
1 vejce
1/2 kostky tuku, rozpustit
2 lžíce mléka
1 kypřící prášek
3 lžíce otrub
3 lžíce pokrájených rozinek
vypracovat těsto, vyválet, vykrajovat různé tvary, péct při 180 stupních
je to opravdu moje hatláma patláma a mají docela úspěch :o)))

OVESNÉ KOLÁČKY
1 krabice křupavých čokoládových müsli Emco
1 celé vejce
1 prášku do pečiva
mouka dle potřeby
mléko dle potřeby
2 vanilkové cukry
Smíchat veškeré ingredience a vytvořit těsto hustší konzistence tak, aby se daly tvořit na plechu malé koláčky. Pečeme na 200 °C v předehřáté troubě cca 15 min. Těsně před dopečením posypeme kokosem, nastrouhanou čokoládou, nebo oříšky dle chutě.
Doba přípravy: cca 20min

Lupínkové hrudky
150g kukuřičných lupínků,
60g hrubě nasekaných kešu (nebo slunečnicová semínka apod),
40g nakrájených rozinek
mají se vmíchat do rozpuštěné čokolády, ale to asi nemůžete, ale myslím ,že
když se místo kakaa dá karob, tak by mělo být vše v pořádku
tvoří se hrudky, které se nechají ztuhnout v chladu

Karobovo-arašídové kuličky
1/2 šálku karobového prášku, 1/2 šálku datlí nebo rozinek
1 šálek oříškového másla (arašídy), kokos
Dobře rozmixujeme karob se sušeným ovocem a nakonec vmixujeme oříškové
máslo.Formujeme kuličky a obalujeme v kokosu, v rozemletých oříšcích.Takto si můžeme vyrobit i karobovou čokoládu s přidáním vanilky nebo karo kávy vždy 1 čajovou lžičku a zjemníme 2 polévkovými lžícemi sojového mléka v
prášku.

Sezamovo-karobové kuličky
sezam přírodní 2 š 1 š = 1,4 dcl
hrozinky 2 š
slunečnice 1 š
karobový prášek 1 š
ananasová šťáva 1 š
karobový prášek na obalování 3 PL
vanilkový cukr 1 ks

1. Sezam opražíme na sucho na pánvi a potom ho semeleme na kávovém mlýnku na prášek, který krásně provoní místnost.
2. Hrozinky s medem částečně umixujeme a přidáme do misky k sezamu.
3. Přidáme celou nebo částečně umixovanou slunečnici, a potom přidáme
karobový prášek.
4. Tyto suroviny vypracujeme na lepkavou hmotu za přidání ananasové šťávy.
5. Z hmoty pomocí dvou malých lžiček klademe na plech stejné kousky, ze
kterých potom tvarujeme rukama kuličky.
6. Smícháme karobový prášek s vanilkovým cukrem a v této sypké směsi kuličky
obalujeme.
7. Hotové kuličky uchováváme lednici.

Makové splepovánky:
--------------------------
30 dkg hladké mouky
8 dkg moučkového cukru
23 dkg másla
13 dkg mletého máku

Ve všeho těsto, vykrajujeme tvary, upečeme. Slepujeme marmeládou.

Cukroví ze šlehačky:
--------------------------
50 dkg hladké mouky
25 dkg ztuženého tuku
1 šlehačka
1/2 prášku do pečiva

Ze všeho těsto, vykrajujeme tvary, plníme nádivkou, přehneme, upečeme a obalujeme v moučkovém cukru.
Do té nádivky je psané, rozdrobené piškoty+marmeláda. Ale může se dát jakákoliv plňka. Taky se to dá jen vykrájet a upéct. Tohle je fakt dobrý.

Kokosové věnečky:
------------------------
40 dkg hladké mouky
10 dkg moučkového cukru
25 dkg hery
11 dkg kokosu

ze všeho těsto a přes strojek děláme dlouhé hady, na plechu stočíme do věnečku. Upéct a cukruje se to moučkovým cukrem. Pokud nemáš mlínek a strojek, tak se z toho dají dělat rukou klasické rohlíčky.

Vykrajovánky z ovesných vloček:
-----------------------------------------
13 dkg hladké mouky
4 dkg moučkového cukru
10 dkg hera
10 dkg ovesných vloček (můžou být jakékoliv pohankové, sojové...)
4 lžíce vody
1/2 vanilkového cukru

vločky nasucho lehce opražíme, umeleme. Cukr rozpustíme do vody, přidáme vločky, mouku, tuk. Zpracujeme těsto. Necháme 2 hodiny odpočinout. Vykrajujeme tvary, pečeme.

Ovocené kuličky:
---------------------
175 gr     hrozinek
100 gr     meruněk
100 gr     mletých mandlí
100 gr     nasekaných opražených lískových oříšků
 75 gr      mírně opraženého kokosu
nastrouhaná kůra z 1/2 pomeranče
šťáva z 1/2 pomeranče

všechno spojit pomocí pomerančové štávy, děláme kuličky.

Mandlové houbičky:
-------------------------
450 gr     mletých mandlí
   8 lžic   sladidla
   8 lžic   zakysané smetany
1/4 lžičky oleje
48 ks      mandlí
   2 lžíce kakaa

mandle+cukr+smtana+olej spojit v těsto. 1/3 obarvíme kakaem. Z bílé hmoty tvoříme nožičky hříbky, do nožičky schováme celou mandličku. A z tmavé děláme kloboučky.

Kokosové foukané rohlíčky:
-----------------------------------
20 dkg     hl.mouky
50 dkg     moučky
25 dkg     tuku
15 dkg     strouhaný kokos
1/2 lžičky sody
1 lžička prášku do pečiva

Burizonové hrudky:
balíček burizonů… (obyčejných bílých)
čokoláda mléčná, hořká nebo na vaření,
10 dkg ztuženého tuku (omega nebo jiný).
Ve vodní lázni rozpustíme čokoládu a tuk‚ přisypeme burizony tak, aby se daly tvořit kopečky. No a pak jen lžičkou ty kopečky tvoříme na tácek vyloženě alobalem a dáme ztuhnout do chladničky. Je to moc dobré‚ a rychlé.

Burizonové kuličky
3 balení karamel (já bych řekla, že doma urobené budou nejlepší, jinak Toffo)
1/8 másla
1 a 1/2 balení neslazených burizonů
strouhané ořechy (není nutné)
Ve vodní lázni necháme rozpustit karamely, přidáme máslo a ušleháme kaši. Do směsi vysypeme burizony, promícháme a tvoříme kuličky(, které obalujeme ve strouhaných ořechách). Kuličky necháme vychladnout. Skladujeme v chladu.
(Pozn. Jde to prý i bez vodní lázně a dá se to prý taky dělat do formy na srnčí hřbet a nakrájet na plátky)

Burisonové košíčky
7 dkg barevných burisonů, 1/2 másla, 4 lžíce kakaa, 2 vanilkové cukry, 1 dl sladké smetany, 1
balíček lískových oříšků, sáček barevných kuliček na zdobení
Burisony zalijeme smetanou. Máslo našleháme s kakaem a vanilkovými cukry. V mícháme polovinu nastrouhaných oříšků, burisony, promícháme. Kousky směsi dáváme do papírových košíčků, posypeme barevnými kuličkami, doprostřed dosadíme celý lískový oříšek.

Dětské mléčné bonbóny speciál
5 dl plnotučného mléka, 8-10 lžic cukru krupice, 1 plátek másla, 2 lžíce mletého kokosu, instantní káva či skořice nebo kakao, čtvrt plechovky kondenzovaného mléka Tatra.
Na hlubokou teflonovou pánev nalijeme mléko, přidáme cukr, máslo, mléko Tatra a
za stálého míchání vaříme. Až hmota začne houstnout, přidáme ještě půl lžičky
instantní kávy (skořice, kakaa) a mícháme dál. Jakmile je hmota hustá, odstavíme
nádobu a mírně zchladíme. Ve vodě namočenou lžičkou nabereme teplou směs,
obalíme v kokose a vyválíme kuličku. Vložíme ji do papírového košíčku na bonbóny
a pokračujeme až do vypotřebení suroviny. Ideální dezert na dětskou oslavu.

Ježci
asi 15 dkg švestkových povidel či ještě lépe mletých datlí
stejná váha mletých ořechů
5 dkg cukru
1-2 lžíce kakaa
trochu rumu nebo citronové šťávy
jeden bílek
Vše se zpracuje ve vláčnou hmotu.Lžičkou vykrajujeme kousky, formujeme tělíčko ježka
protažené do čenichu. Čenich můžeme smočit do čokoládové polevy nebo do moučkového
cukru.Do tělíčka třemi řadami zapícháme nudličky ze spařených loupaných mandlí a necháme sušit na teplém místě.

Kakaová tlačenka
1 másla
20 dkg moučkového cukru
4 dkg kakaa nebo 2dkg karobu
30 dkg piškotů nebo sušenek
mandle a kandované ovoce
Máslo utřeme s cukrem. Přidáme ostatní přísady. Zpracujeme hmotu, utvoříme váleček a uhladíme. Zabalíme do alobalu a dáme do chladu. Před servírováním nakrájíme na plátky nebo kostičky


Kokosové kuličky
3 dkg másla
10dkg moučkového cukru
lžíce kakaa
5 dkg kokosové moučky
trochu kávy
trochu rumu
event. trochu mletých ořechů
asi půl bílku
Máslo se utře s cukrem, kakaem, kokosovou moučkou, kávou, rumem, trochou mletých ořechů a s bílkem a spojí se v hmotu.
Lžičkou se ukrajují malé kousky, dovnitř se vloží kousky kandovaného ovoce nebo želé cukroví. V kokosové moučce nasypané na papír se uválí malé kuličky, které se nechají schnout do rána na plechu v teplém místě, např. na topení.

Kuličky
4 dkg másla
15 dkg moučkového cukru
1 puding (Dr. Oetker)(neuvařený)
1 lž. rumu – to bych nahradila koncentr. jablečnou šťávou:-)
trochu cukru krupice na obalení
Máslo, moučkový cukr a rum utřeme, pak přisypeme puding a vytvoříme těsto. Z těsta tvoříme kuličky a obalujeme je v cukru krupici. (Kuličky mají žlutou barvu, můžeme použít i puding s příchutí a tak vytvářet i jinak barevné kuličky.) (Kuličky jsou zvláště oblíbené u dětí).

Kokosové kuličky
**************
4 dkg másla, 12 dkg fruktózy, 3 dkg kakaa, 1 bílek, 5 dkg kokosu + kokos na obalení
Tvoříme malé kuličky, které necháme na vzduchu zaschnout

Nugátové kuličky
*************
25 dkg 100% tuku, 1 plechovka neslazeného kondenzovaného mléka (v tomto receptu se normálně používá slazené kondenzované mléko, ale já používám normální a trochu ho osladím. Při dělence se změnily chutě a není potřeba tolik sladit. Kdyby jste přece měli jenom dojem, že je to málo, je lepší sladit rozpuštěným medem). 7 dkg fuktózy,
5 dkg kakaa

Ve vodní lázni rozpustíme tuk, vmícháme mléko, fruktózu a kakao. Promícháme a necháme odpočinout 8-12 hodin v ledničce.
Tvoříme kuličky - dovnitř oříšky nebo mandle nebo rozinky. Obalujeme v kokosu nebo oříškách.

Oříškové rafaelo
*************
V míse smícháme 200g nízkotučného tvarohu s 3 lžícemi sušeného mléka, přisladíme 3
lžícemi medu, pak přimícháme 3 lžíce kokosu a lžíci strouhané citrónové kůry. Ze směsi
vytvarujeme kuličky do kterých vkládáme oříšek nebo mandli, obalíme v kokosu a
ukládáme do papírových košíčků.

Skořicové pralinky
***************
pralinková hmota: 1/8 l smetany, 200g tmavé polevy nebo hořké čokolády dia, 30 g másla o pokojové teplotě,
1/4 lžičky skořice
na obalení: 2 lžíce fruktózy +1/2 lžičky skořice

Smetanu v hrnci krátce povaříme a pak odstavíme. Čoko polevu nakrájíme a za stáleho míchání rozpustíme ve smetaně. Hmotu necháme ochladit až se jí můžeme dotknout. Potom vmícháme máslo a skořici. Hmotu necháme v ledničce asi 1 hodinu ztuhnout. Pak lžičkou bereme kousky asi jako třešně, rukama formujeme kuličky (ruce oplachujeme studenou vodou - hmota se rychle rozpouští). Na plech nasypeme směs z fruktózy a skořice, kuličky v ní vyválíme a dáme do papírových košíčků. Uchováváme v chladu.

Rafaelo II
********
200 g nízkotučného tvarohu, 3 lžíce sušeného mléka, 3 až 4 lžíce medu, 100 g lískových ořechů nebo mandlí nebo kuliček hroznů, 3 lžíce strouhaného kokosu, lžíce strouhané citrónové kůry, kokos na obalení, papírové cukrářské košíčky

V míse smíchejte tvaroh se sušeným mlékem, oslaďte ho medem a pak do něj vmíchejte kokos a citrónovou kůru. Směsí obalte oříšek (mandli, kuličku vína), vytvarujte kuličky (průměr jako desetikoruna), každou ještě obalte kokosem a usaďte do papírového košíčku. Pak je dejte ztuhnout do ledničky.

Sušené mandlové hříbky
*******************
120 g loupaných jemně strouhaných mandlí, 120 g fruktózy, 1 bílek, 50 g kakaa (nebo dia čokolády)

Z mandlí, cukru a bílku vypracujeme těsto, které rozdělíme na dva díly. Z bílého dílu uděláme válečky (nožičky) a druhý smícháme s kakaem a vytvarujeme kuličky (hlavičky) a spojíme. Stavíme na plech vyložený pečícím papírem a ve vlažné troubě sušíme (nesmí se péci!).

Čokoládové košíčky s tvarohovým krémem
*********************************
Papírové košíčky vytřeme hořkou dia čokoládou, naplníme měkkým tvarohem smíchaným s vanilkovým cukrem a uzavřeme opět hořkou čokoládou. Po ztuhnutí v chladu vyloupneme z papírových košíčků a dáme do nových jen tak volně.

Čokoládové kuličky
***************
2 hrnky nastrouhaných ořechových jader, ¾ hrnku fruktózy, 4 lžíce rumu, 2 lžíce másla, 1 tabulka dia čokolády na vaření, 1 bílek, na obalení strouhaný kokos nebo strouhaná dia čokoláda

Změklé máslo utřeme s cukrem, přidáme ořechy, nastrouhanou čokoládu, vmícháme bílek a ochutíme rumem (nemusí být, nebo přidat jen rumové aroma). Tvarujeme kuličky, které necháme ztuhnout.

Mangové žele bonbonky
*******************
1 celé mango, 1 sáček želatiny, 300 ml vody, 2 lžíce lesního medu, 1 lžíce strouhané citrónové kůry, papírové košíčky

Mango oloupeme a ½ rozmixujeme. Želatinu namočíme ve vodě, až nabobtná, tak ji dáme do vodní lázně. Rozpustíme a vmícháme do ní ½ rozmixovaného manga, citrónovou kůru, osladíme medem a promícháme. Kastrol vyndáme z vodní lázně a necháme trochu vychladnout (pozor, želatina nesmí ztvrdnout) a po zchladnutí vmícháme druhou polovinu manga nakrájeného na drobné kousky. Naléváme směs do košíčků a necháme ztuhnout v lednici.

Mandlovo – čokoládová bonboniera
****************************
250 g 100% tuku, 15 g lesního medu, 90 g kakaa, 50 g mletých mandlí, 1 lžíce rumu (nemusí být, nebo použít jen aroma), mandle na ozdobu, prázdné plato od bonboniery

Ve vodní lázni rozpustíme 100% tuk, do něj přidáme med a pečlivě mícháme. Obě suroviny se musí dokonale spojit. Potom přidáme proseté kakao, mandle, promícháme a nakonec pomalu lžíci rumu (používám jen aroma). Vyndáme z vodní lázně a za občasného míchání (je nutné promíchávat, jinak tuk vyplave na povrch!) necháme vystydnout, ale jen tak, aby se dala stále nalévat.
Do každého prázdného prostoru po bonbonu vložíme mandli a zalijeme čokoládou. Nejdříve nechat zchladnout a pak ztuhnout v lednici.