Všechny naše deníky

Metoda břišního dýchání:
Položte se na záda, tak vám tato technika půjde na začátku lépe. Pak je možné dýchat v jakékoliv poloze. Položte si ruce na bříško a úplně se uvolněte. Zavřete oči. Maximálně se nadechněte, ale veškerý vzduch natlačte do bříška. Hrudní kost ani klíční kosti se vám vůbec nezvedají. V tomto nádechu setrvejte chvilku a pak pomalu vydechněte. Ve výdechu zůstaňte o něco déle než v nádechu. Pozor! Hned na začátku vám to asi nepůjde. Ale jestli vytrváte, za chvilku se vám to podaří. Tato technika je důležitá a často ji můžete použít jak v těhotenství, tak také při porodu. Tuto metodu dýchání můžete provádět každý den. Měla by přispět k vaší lepší kondici a uklidnění. Má významný vliv i na léčbu obstipace-mohou ji používat i muži, neboť toto dýchání skutečně problém zácpy výrazně řeší. V tomto případě břišní dýchání provádějte v posteli, každé ráno ještě než vstanete, jen jak se probudíte. Dýchejte asi 5 a pak vstaňte a pokračujte v běžném rannním režimu. Během 14 dní byste si měla vytvořit tzv. rituál, který vám zabezpečí snadnější vyprazdňování každé ráno.
Masáž bříška ve směru hodinových ručiček, je to velmi příjemné, když vás masíruje partner (to nás učila PA v kurzu). Použijte rostlinný olej a vonnou esenci, krásně uklidňuje a praktikuje se u bejbísků proti prdíkům. Ve směru hodinových ručiček jsou složena střeva a tímto se pomáhá jejich pohybu, který je předevšim na začátku těhotenství dost omezen.
Další doporučené prostředky
*lněné semínko
*ovesné otruby
*Lactobacilus
*syrová mrkev (sníst večer)
*ráno na lačno vypít sklenici teplé vody
V lékárně koupíte také Psyllium,
přírodní prostředek podporující správnou činnost střev. Jsou to slupky z jitrocele indického a taky střeva čistí. Chuťově žádná pochoutka, ale skutečně působí.
Na zbavení se zácpy jsou taky dobré Glycerínové čípky.
Švestky. Kupovala jsem sušené (v zimě), nebo v sezóně čerstvé, denně 5 švestek, pravidelně např. po ránu. Zažívací ústrojí fungovalo až do porodu jako hodinky....

Běžně používané a "nejméně" škodlivé (nebo i neškodné) chemikálie:
E100,101,103,104,105,111,121,122,126,130,132,140,151,152,160,161,162,163, 170,174,180,181,
200,201,202,203,236,237,238,260,261,262,263,270,280,281,282, 290,
300, 301,303,304,305, 306, 307, 308, 309, 322, 325, 326, 327, 331, 332, 333, 334, 335, 336, 337, 382,
400, 401, 402, 403, 404, 405, 406, 408, 410, 411, 413, 414, 420, 421, 422, 440,450, 471, 472, 473, 474, 475, 480

Nejškodlivější látky, (často k nám importované v západních potravinách). Zkuste se někdy podívat např. na některé pudinky.

Negativní působení některých "éček" na jednotlivé orgány nebo systémy:

POZOR!! E 123 je silně rakovinotvorný!!! V USA a Rusku zakázán!!!

 www.tehulky.cz

www.litex.cz

www.promi.cz

1. Kola vyberte podle terénu
Ve městě a obecně na rovných pevných terénech budete snáze tlačit kočárek na menších a tvrdších kolečkách. Do nerovného terénu a do přírody se hodí větší, nejlépe nafukovací kola. Pozor na rozchod kol; mohlo by se stát, že se do úzkého panelákového výtahu nevejdete.
2. Měl by vážit co nejméně
Pokud se kočárek často přepravuje a skládá, měla by být váha co možná nejnižší. Stále by však měla být přiměřená váze dítěte. Není rozumné vozit čtyřleté dítě v lehoučkých golfkách.
3. Jak se dá kočárek skládat
Pokud budete kočárek často převážet v autě, měli byste si pořídit takový model, který má jednoduchý, rychlý a praktický systém složení a rozložení. Totéž platí, pokud máte malý byt, takže musíte kočárek pokaždé složit.
4. Co patří do výbavy
Při koupi se ptejte, co všechno ke kočárku patří. Na první pohled vyšší cena může obsahovat například i tašku, pláštěnku, síťku proti hmyzu či autosedačku. Vyplatí se pořídit kočárek s pracím a dobře omyvatelným potahem. Pokud tyto věci ve výbavě nejsou, může jejich dokoupení prodražit kočárek o několik tisíc korun. Například autosedačka stojí třeba i okolo čtyř až šesti tisíc korun.
5. Jak je velký košík a jak praktická rukojeť
Velký košík ocení zejména rodiče, kteří využívají kočárek zároveň jako nákupní košík. Rukojeť, kterou lze převrátit, není zbytečný luxus. Využijete ji, když svítí slunce nebo chce dítě vidět ven.
JAKÉ JSOU TYPY KOČÁRKŮ
Hluboké kočárky (5000 - 17 000 Kč)
Pro novorozeně díky prostorné korbě ideální, ne už tak docela pro rodičovskou kapsu. Za šest až sedm tisíc korun, za které se v průměru nabízejí (mohou být však i za více než deset tisíc), se totiž dají koupit kombinované kočárky. Ty lze snadno přeměnit na sportovní verzi pro batole a dítě, které již samo chodí. Protože se hluboký kočárek pořizuje zejména kvůli pohodlí dítěte, měli by si rodiče všímat zejména velikosti korby, typu kol, odpružení či možnosti polohovat opěrku zad. Je také dobré, když se dá vnitřní potah prát. Kdo bude s miminkem často jezdit autem, ocení korbu, která má homologaci pro přepravu, takže není potřeba klasická autosedačka. Ušetří tak zhruba patnáct set až čtyři tisíce za autosedačku pro kojence. Může pak korbu vyměnit za autosedačku pro větší děti. Ta vydrží dalších několik let (cena zhruba od 2500 do 6000 korun podle typu, značky). K některým typům lze naopak připevnit autosedačku. To je vhodné například na kratší nákupy - do auta se složí jen podvozek a k němu pak připne autosedačka.
Kombinované a sportovní (6000 - 20 000 Kč) Dobře vybraný kombinovaný kočárek může vhodně posloužit od narození až do chvíle, kdy už ho dítě nebude vůbec potřebovat. Kočárek totiž obsahuje hlubokou a sportovní verzi a lze k němu koupit zpravidla i autosedačku, kterou je možné připnout prostřednictvím speciálního nástavce. Může mít odnímatelnou pevnou korbu nebo vložnou tašku. U kombinovaného kočárku je důležité všímat si mimo jiné pečlivě podvozku a kol. Protože s ním rodiče budou jezdit třeba tři roky, měli by si dobře vybrat s ohledem na terén, kde se budou nejčastěji pohybovat. Malá, tvrdá kolečka se nehodí do přírody. Ideální jsou naopak pro jízdu ve městě po rovných plochách. U dražších verzí kočárků existují i typy kol, která sama zatáčejí. Naopak pro jízdu v nerovném terénu je pro rodiče i dítě lepší sportovní kočárek. Má dobře odpružená velká nafukovací kola.
Rodinám, které vyrážejí do přírody opravdu často, radí odborníci trojkolky. Ty rovněž mohou mít přední otočné kolo pro lepší manipulaci.
Golfové hole (1000 - 8000 Kč) Měly by být především lehké, skladné a zároveň pohodlné pro dítě, které už samo chodí a vozí se jen občas. To je také účel, proč se kupují. Rodiče je mohou pořídit v rámci kombinovaného kočárku (stojí zpravidla zhruba okolo deseti až osmnácti tisíc korun podle výbavy) nebo jen jako samostatné "golfky". Je běžné, že kolečka sama zatáčejí. Na výběr jsou verze s boudičkou, předním madlem, nákupním košíkem za ceny zhruba od dvou do šesti tisíc korun nebo jednoduché, lehké golfky určené dětem, které už více chodí, než se vozí, nebo na velmi krátké popojíždění (vypadají jako jednoduché látkové lehátko, někdy se stříškou). Ty lze sehnat i za cenu okolo jednoho tisíce korun. Kvůli malým a většinou tvrdým kolečkům se hodí především do města, tedy na hladké rovné povrchy, do terénu je lepší zvolit golfky s dobře odpruženými měkčími koly. Ocení je také matky a otcové, kteří se často přepravují, ať už autem nebo třeba autobusem či tramvají.
zdroj iDNES 28.5.2004

Židličkou pro pamětníky lze nazvat klasickou židličku, kterou lze lehce předělat na nízký stoleček s pultíkem. V porovnání s dnešními plastovými typy i některou dřevěnou konkurencí je méně praktická. Chybí jí pultík a je také méně bezpečná, dítě z ní může snadněji vylézt. Cena se pohybuje zpravidla mezi 1500 až 2500 korunami podle typu.
Za zhruba 1500 korun už ale existují i stoličky ze dřeva tvarově podobné současným plastovým, tedy s pultíkem, bezpečnějším upínáním a omyvatelným polstrováním.
Židličku z plastu lze pořídit za zhruba 2000 až 6000 korun. Rozdíly v ceně však nemusí ve všech případech korespondovat s kvalitou. Například v internetovém obchodě www.detskydum.cz označují jako velmi praktickou a bezpečnou židli za 2390 korun, která by si, co se týče základních parametrů, neměla v ničem zadat s dvojnásobně drahou konkurencí.
Zhruba za 900 až 1500 korun se nabízí jako občasná náhrada vysoké stoličky závěsné sedátko ke stolu. Hodí se však spíše na cesty než pro stálé používání.
NA CO SI DÁT POZOR PŘI KOUPI ŽIDLIČKY
* stabilita
* bezpečnostní systém a způsob upínání
* zda lze nastavit stoličku do různé výšky, a to i s dítětem
* odnímatelný pultík
* kolik váží
* zda se lehce skládá
* kolečka pro snadnější přemístění
* vzdálenost pultíku od opěradla (aby se dítě nemohlo u jídla příliš pohybovat)
* zda má vyjímatelnou a omyvatelnou vložku (polstrování)

Postýlka musí být bytelná
U dětských postýlek je nejdůležitější pevnost a stabilita. Zkontrolujte upevnění tyček a způsob, jakým je postýlka sesazená. Neposedné dítě dokáže ve chvíli, kdy se posadí a začne v postýlce vstávat, nezpevněnou konstrukci rozložit. Je důležité, aby byl materiál ošetřen zdravotně nezávadným lakem. Děti totiž okraje postýlek rády okusují. Jednoduchou postýlku lze pořídit zhruba za 1500 korun. Ta se stahovací bočnicí a kolečky může přijít i na 3500 až 6000 korun (i více) podle zpracování a použitého dřeva.
Měkčí a levnější molitanové matrace jsou za zhruba 500 až 600 korun. Tvrdší s kokosovým vláknem (cena okolo 1000 korun), případně v kombinaci kokosového vlákna a polyuretanu nebo matrace ze speciální polyuretanové pěny (za zhruba 1000 až 1500 korun). Měkčí matrace se hodí pro novorozence a batolata. Jak dítě přibývá na váze, je vhodné uvažovat o tvrdší matraci.
Ceny cestovních postýlek většinu rodičů nepotěší. Přestože se kupuje jako "druhá" na občasné používání, stojí obvykle více než jednoduché dřevěné postýlky. Ceny začínají na úrovni 2000 až 2500 korun, ale nabízejí se také za pět tisíc korun. Proto je dobré využít cestovní postýlku také jako ohrádku na hraní. Je třeba ohlídat, kolik váží, jak snadno lze rozložit a složit a jaký má rozměr složená.
zdroj iDNES 28.5.2004