Re: Z bláta do louže

Nemyslím, že tu někdo zmiňoval udržování čehosi za KAŽDOU cenu. Jde tu ale i o to, že se rozvádí polovina všech párů. Nepřijde vám to divné, hodně vysoké? Z hlediska našich dětí jich polovina (!!) zažívá trauma rozpadu rodičovské jednotky...
Myslím si, že se vztah dvou lidí v posledních desetiletích výrazně změnil, ale přesto polovina našich dětí by toto zažívat neměla. Spíš se mi zdá, že nikoliv vždy z tak zásadních důvodů, jako spíš z důvodu osobní nespokojenosti, neradosti, přání jednotlivců se vztahy kymácí víc než je zdrávo. Vytvořit z Já a Ty to společné My je pro nás asi velmi těžké, po opadnutí zamilovanosti prvních let vztahu. Ale dítě, ten krásný produkt společného My, tohle nechápe. Dítě je My v čisté podobě, tak ho vnímám já.

Nevím, můj dojem z končících vztahů mých příbuzných a přátel je, že nejednou se utíká příliš brzy, pokusy o nápravu jsou často formální, s hlasitým - ať to udělá ON a já se přidám... Nemíním to vůči nikomu osobně, k této myšlence mě vede číslo 50%... To rozhodně není menšina...