Re: Z bláta do louže

Já jsem coby 6-ti leté dítě přijala rozvod rodičů naprosto normálně. Naši se ani nijak zvlášť nehádali, ale komunikace byla na bodu mrazu a často jsem slýchávala věty, které začínaly asi takto : LASKAVĚ SI....
Máti si našla přítele cca po 3 měsících, otec cca po roce a
nikdy to na mě žádný psychický dopad nemělo. Navíc dnes s odstupem času hodnotím jejich rozhodnutí jako nanejvýš rozumné, neb si opravdu nedovedu představit jak oni dva by to spolu mohli doklepat až do "futrálu."
Je fakt, že jsem hodně velký realista a život posuzuji chladnou hlavou. Citlivější dítě ( a zvlášť fixované na rodiče, který by měl odejít )než jsem byla já má určitě daleko větší problém s tím jak příjmout rozvod rodičů a zvláště na tohle je potřeba brát ohled. Řídit se podle nějaké přírůčky a odpočítávat čas, kdy už si mohu přivést domů nového přítele, mi příjde jako ptákovina.