Rozchod - rychle zahozeny vztah

Mam s pritelkyni 1,5r stareho syna a ona se se mnou rozesla. Chyby v nasem vztahu byly odpocatku, ale vetsinou zpusobene nedostatecnou komunikaci, nepochopenim potreb a jistou zdrzenlivosti, co se tyce domacnosti do ktere jsem prisel. V zasade ale veci resitelne, alespon co si myslim. Zady opravdu vazny duvod podle me nebyl. Navic jsem toho nyni hodne pochopil. Presto pritelkyne odmitla veskere moje pokusy o zachranu a moje misto pomerne rychle nahradila partnerem novym. Nedokazu pochopit jak rychle se da zahodit vztah kde je male dite. Resit nespokojenost ve vztahu vymenou partnera? Vzdyt o rodinu by se melo bojovat a pro dite i ustoupit ze svych naroku. Pripada mi, ze pro partnerku je dulezitejsi pocit aby bylo dobre ji, pred tim, ze jeji dite nebude vyrustat s biologickym otcem a bude se muset vyrovnat s vecmi s tim spojenymi. Me to osobne neprijde normalni, protoze vim, ze ja bych daval prednost diteti, pred vlastnim pocitem. Vim, ze vse ma urcite hranice - treba s tvrdym alkoholikem, nebo nasilnikem opravdu nema cenu byt, ale to opravdu nebyl nas pripad. Myslim ted i ze se rozchod podepise na psychice a vyvoji syna. Nemuzu se smirit s pocitem, ze zena rekne jdi a ja nemam sebemensi sanci o zachranu rodiny. Nevic jsem nucen prijmout nasledky a smirit se s tim, ze to neni dobre pro moje dite. Treba vse vidim spatne, ale o rodinu se mam podle me bojovat.