Re: já je měla ráda

Stejně to má i můj ml.syn. Celkem jsem se smála, když mi říkal, kdo všechno tu první (někdy i více) noc plakal nebo nemohl usnout kvůli stesku. Rozdíl je v tom, že můj syn to přizná i za cenu posměšků od tzv. pohodářů vždy a všude. I od učitelky vím, že některé děti se totiž bojí přiznat nahlas, že tenhle problém mají právě kvůli rodičům. Dle učitelky prostě náš syn není "stádové" dítě, přesto na školy v přírodě jezdí (u nás je problém první noc) a ještě se nám nestalo, že by ji musel ukončit dřív. Starší syn byl naopak dítě, které pořád chtělo být bráno za dospělého, byl samostatný, na tábory jezdil (také není stádové dítě, ale umí lépe přizpůsobit než ml.syn), v 12letech byl týden na výměnném pobytu v Anglii apod. Proto mám zkušennost s oběma stranami a fakt mi dost vadí tohle škatulkování - já mám takové dítě ostatní děti trošinku jiné jsou divné. Fakt omezený pohled.