Utekla jsem z pionýrského tábora...

Zde moje zkušenost: když mi bylo cca 11 let, zdrhla jsem z pionýrského tábora. Byl jen pár kilometrů od města, kde jsem tenkrát bydlela, takže mi cesta domů zabrala něco málo přes hodinu, což byl tak akorát čas odpoledního klidu, tedy doby, během které /jak jsem věděla/ mě nebudou hledat. Nic zlého se mi na táboře nedělo, jen se mi strašně, strašně, strašně stýskalo a já to neunesla. Nikdy nezapomenu na ten pocit, který mne zaplavil,když jsem se mezi chatkami opatrně vykradla z tábora a rozběhla se lesem. Ta absolutní svoboda...jako když vypustíte zvíře z klece.
A pište si, jak chcete, že jsem byla či nebyla mamánek, jsou děti, kterým se nestýská a jiné, kterým ano, já prostě patřila mezi ty druhé.
Uběhlo pouhých pět let a já, ještě mi nebylo 16, jsem odjížděla na studium do Velké Británie, které jsem si vyprosila na rodičích. V Anglii se mi stýskalo první víkend, nebylo to nic hrozného, ale přece jen to byl stres, sama, v cizině, mobily ještě neexistovaly...ale pak jsem si velmi rychle zvykla a zapojila se do svého studentského života. Nebo jinak - dozrála jsem, byla jsem schopna svůj stesk zpracovat a normálně existovat. V osmnácti jsem se celá natěšená na dospělý život odstěhovala od rodičů a neměla jsem s tím nejmenší problémy. Ba naopak. Mé nadšení z faktu, že konečně vypadnu od staříků, mé rodiče, myslím, až zarazilo. Ve Ve třídě mé dcery /10 let/ je také chlapec,který není schopen strávit byť jedinou noc mimo domov, je to pro něj takový stres, že pro jistotu před nějakou tou akcí onemocní. Všichni si s tím dělají hlavu a pronášejí věty typu ´V tomto věku už by to měl zvládnout´a ´To je ale mamánek´...no, možná je, a co?
Já ale vím s naprostou jistotou, že i tento kluk dospěje a dozraje a jednoho dne bude schopen odejít do svého dospělého života. Proč je zrovna on tak citlivý, je jiná otázka, vím ale jistě, že lámat ho násilím a nechávat ho někde na táborech, aby si jako zvykl, nic dobrého nezpůsobí.
Nebo vlastně možná ano. Třeba zdrhne jako tenkrát já a díky této zkušenosti zakusí ten nepopsatelně nádherný pocit absolutní svobody. Jako zvíře, které vypustíte z klece...