Re: Slovní zásoba a vývoj jazyka

Což je možná ta chyba - já si ji ve škole přečetla (měli jsme skvělou češtinářku) a okouzluje mě dodnes, určitě by to chtělo nějak podpořit stylem výuky, ale úplně ji vypouštět? Kdepak. Ale asi jste to trefila. Když jsem se před mateřskou živila překlady a editováním přeložených knížek a dávala jsem je cílovým čtenářům na skouknutí, vždycky mi hlásili, co že je tohle slovo, tamto slovo, tohle neznám - normální, krásné, české výrazy, žádný škapulíř, jen trochu mimo rámec Garfielda - ale prostě to neznají - protože nečtou. Klíčem asi nebude vypouštět všechny staré autory, ale možná skutečně vybrat ty nejdůležitější a nejzajímavější (nový námět na tříletou diskusi - podle čeho, že), přidat dobré nové a vykašlat se na to, jestli si autor slečnu XY vzal roku 1769 nebo 1237, ale soustředit se na to, co opravdu píše. A nejlépe bez úchyláren typu "co tím chtěl básník říci"