Jsem na tom podobně..

musím vám napsat, že jsem na tom úplně podobně, jen s tím, že jsem se vdala, povila 2 děti a postavila s manželem dům. Manžel se změnil po 5 letech manželství k nepoznání, získal se mnou postavení, sebevědomí a možná i peníze.....jednoho dne se opil a pohádali jsme se , nechtěl, abych se po MD vracela do práce-učím na ZŠ, on je truhlář...neunesl, že bych měla své peníze, stále mi totiž předhazoval, že mě živí.....
možná alkohol...nevím, prostě mě zmlátil a znásilnil tak, že jsem musela vyhledat lékaře. Dneska jsou to právě 2 roky, kdy se to stalo, stále je mi z toho zle....
právě takovou dobu trvaly tahanice o děti- chtěl je do péče, pak střídav. péči....pak došlo na dohodu, že je má 4 dny a já 10. Jsou předškolního věku a tak sociálka je úplně benevolentní. kdo to zažil, určitě souhlasí....je to hrůza, člověk nemá zastání ani u Policie....vyměnil zámky u domu, a policie kroutí hlavou, musíte se domluvit......
chová se jako totální ......já bydlím v jedné místnosti u rodičů, on má náš velikej dům a já nemůžu nic udělat...právník radí se tam nastěhovat zpět i s dětima, ale to nemohu udělat....je mi z něj špatně a dětem tohle neudělám....
Když skončily tahanice o děti, přesně 1,5roku, začar rozvod.....zase naschvály, že mě miluje, chce mě zpět....prostě to zdržoval....měsíc jsem konečně rozvedená a poslední, co mě čeká je majetek...bude to boj, vím to, přesto věřím, že se do domečku vrátím s dětmi vrátím a on utře, po tom všem, jak mi ublížil.....
takže vám držím pěstičky, držte, nejste v tom sama, a to, že svatba nebyla??? jen dobře......aspoň toho nebudete mít pro naše soudnictví tolik.....