svatba není papír

Trochu odbočím od autorky a jejích problémů. Je mi líto, že to takhle dopadlo, ale tyhle problémy ani tak moc neovlivní to, jestli byla nebo nebyla svatba.
Pokud se člověk takovým způsobem změní (a vůbec to není tak vzácné) tak nehledí na nic. Mám teď na mysli svatbu všeobecně jako rituál - obřad. Žijeme v době, kdy máme takových rituálů stále méně. Dříve se lidem taky nežilo lehce a právě rituály byly odjakživa tím, co lidem v životě dávalo určitý řád. Všechna náboženství na světě jsou založena na rituálech. To není samoúčelné, kdyby nebyly tak důležité, tak by nepřetrvávaly tisíciletí. Vyučuji etiku a vím, ži si dnes už někdy člověk ani neuvědomuje, jak jsou takovéto životní mezníky a svátky potřebné právě z psychologického hlediska. Někomu samozřejmě stačí, když si řekne - máme se rádi, tak spolu budeme žít. Ale pochybuji, že si po padesáti letech přesně vzpomene, kdy to přesně bylo a jaké měl při tom pocity. Svým studentům říkám, dívejte se do budoucnosti, ale učte se z minulosti. Některé věci už prostě člověk dovedl k dokonalosti a věděl proč.