Re: Nač plošné testování?

Pokud rodič chce, tak si dítě otestovat může, nikdo mu snad nebrání...ale plošně... Viděla bych to jen jako zajímavost. Myslím, že úspěšnost v životě na výši IQ přímo nezávisí. Je jasné, že člověk s vyšším IQ má ten strop toto, co může dosáhnout, umístěn výš, ale pokud nebude správně motivovaný, moc platné mu to nebude.
Pro mě osobně by to asi k ničemu nebylo, já se snažím brát svoje dítě takové jaké je. Dát mu co nejvíc podnětů, aby se naučilo to, co je potřeba a hlavně, aby si našlo to, co ho baví a jde mu nejvíc. S tím, jaké má IQ, stejně nic neudělám. Já své dítě znám z domova a vidím, že je to prostě normální dítě, začínal se zajímat o písmenka a čísla, počítat do pěti, ale neměl moc zájem o kreslení, nevyslovoval správně l a r a pokud jsme u doktora a logopeda, tak nevydrží čekání, válí se po zemi, moc nespolupracuje, dělá, jakože tam není. Asi tak reaguje na něco, co mu není zrovna příjemné. U zápisu v ČR by ho možná kvůli tomu nevzali do školy...Vše jsem konzultovala s učitelkou ve školce, říkala, že nevidí žádný problém, kvůli kterému by neměl nastoupit do školy. Logoped prý není potřeba, v Norsku dávají dětem na výslovnost ´´r´´ čas i do třetí třídy...Po půl roce ve škole už r umí, nakreslí panáčka a u testu z chápaní matematiky se ukázalo, že je v normě, u chápaní některých souvislostí byl lehce nad průměr. Škola ho baví a kdyby musel zůstat o rok dýl ve školce, taky by netrpěl.
Rozhodně bych děti ve školce neselektovala do tříd na ty chytřejší a méně chytré (tím pádem blbější). Spíš bych přínos viděla ve větším počtu pedagogů nebo alespoň asistentů, aby bylo možné se dětem idividuálně věnovat. Ty nadprůměrné by nikdo nebrzdil a ty ostatní (taky normální děti) by byli motivované. Vždyť děti se učí hlavně napodobováním a kolikrát dokážou něco vysvětlit děti dětem líp, než dospělí.