opravdova laska

Ja jsem odesla za pritelem do Svycarska. Neni to tak daleko, ale prece. Maminka si vzdycky myslela, ze ja budu ta, ktera bude na blizku, kdyz se neco prihodi. Kdyz jsem odjizdela, tak tatka byl ten, ktery rikal, ze delam dobre, i kdyz se mu v ocich leskli slzi stezskem. Maminka byla smutna. Dnes je to rok a neco. Do Cech jezdime tak jednou za dva mesice. Myslim, ze je to dost. Mamince se stejne moc styska, a hlavne ji i trapi, ze jen obcas vidi svou milovanou vnucku. Ale i presto uz se se situaci smirila a rika mi, ze je pravda, ze se ji styska, ale co je pro ni dulezity, kdyz vi, ze se mame dobre a jsem stastni. Maminka me miluje, a protoze me miluje, tak me nechce svazovat a vlastnit. Kdyz clovek opravdu miluje, tak neni dulezity, kde ten druhy je, pokud si ho chovame v srdci. Laska neznamena vlastnit. Moji mamince jsem vdecna, ze tohle dokaze pochopit. Samosrejmne nemam jen tuhle hezkou zkusenost. Mam i babicku, ktera se se mnou nebavi, protoze me vidi jen malo. Neni to smesne? Stejne ji mam moc rada, ale boli to. Tak co je opravdova laska?