Dvakrat mer a jednou res, ale nepromarni svou sanci

Ahojky, moje maminka dodnes upi, jak jsem se ji odstehovala daleko, a to jsem jen 110 km od sveho byvaleho domova. I Tva maminka asi bude upet, ale nakonec se s tim smiri. Jsi jeji dcera a i kdyby jsi mela byt na Novem Zelandu, tak Te bude mit rada a nakonec se nauci za Tebou jezdit.
Rozhodne bych nevahala a do Kanady se vydala. Bud to mamince zkus vysvetlit pred odletem anebo klidne az po odletu, ale kazdopadne nevahej a jdi za svym srdcem. Jinak si budes cely zivot vycitat promarnenou sanci. Ted to bude znit hodne necitlive, ale Tva maminka jednou nebude a Ty najednou budes muset zit svuj vlastni zivot, a pak bys" mohla byt zklamana.
Na druhou stranu - nedelej si iluze, ze vse bude super. Mozna jo, ale mozna take ne. Jestli jsem pochopila, se svym partnerem se stykas v podstate jen virtualne, obcas se vidite "naoostro", takze ho vlastne znas, ale i neznas. Nevis, kam odhazuje ponozky, kdyz prijde z prace, nevis, jak reaguje, kdyz nema teplou veceri, nevis, jak bude zvladat Tve hormonalni vykyvy v tehotentstvi, zkratka hodne toho netusis, a tak muze byt realita i jina nez uzasna. S tim vsim bys" mela pocitat, kdyz se rozhodnes odletet.
Ale tim Te od odletu nezrazuji. Spis Ti jen chci rict, ze veci byvaji v zivote hodne, hodne tezke a zkouset partnersky vztah za morem takovou veci urcite je. A taky tim chci rict, ze by ses" s maminkou rozhodne nemela loucit ve zlem, protoze ji urcite (i v pripade, kdy vse bude ruzove) budes potrebovat.
A jeste neco nakonec. Jestli Ti to pomuze, zkus mamince ukazat stranku www.hroch.net - je to rodinna stranka mladochu z Cech, kteri se vydali hledat sve stesti do Ameriky, zustali tam, zalozili rodinu a perou se tam s denodenni realitou. Jejich rodice jezdi za nimi, oni zase na oplatku navtevuji je, zkratka funguje to i na dalku. Treba to Tve mamince pomuze predstavit si, jak by to u Vas fungovalo.
Drzim palce, bude to chtit hodne sily.
Zdenka