Re: Panický strach z usínání o samotě

Radu nemám, ale náš starší syn taky nechtěl usínat sám, hrozně se bál. Dohodli jsme se s ním, že od tří let už jsou děti na uspávání velké, takže mu necháme rožnutou lampičku, otevřené dveře, a budeme se na něj chodit dívat. Ze začátku to moc dobře nenesl, ale pomalu si zvykal, až se během pár týdnů naučil - přečteme pohádku, pohladíme po vlasech, po zádech, ještě si s ním popovídáme, a pak už jdeme vedle. Postupně jsme intervaly nahlížení prodlužovali, a pak už byl úplně v pohodě. Myslím, že k tomu potřeboval dozrát. I tak se ještě teď bez lampičky bojí, je hodně citlivý.¨

Mladší je podobný jako starší, taky beze mne neusne. Takže zatím taky uspávám, ale říkám si, že už to moc dlouho trvat nebude. Beru to teď z druhé strany - další dítě neplánujeme, tak si užívám, že se ke mně tulí a usíná.