Re: Panický strach z usínání o samotě
Noleno, upřímě tě v tomto ohledu litutju. Musí to být opravdu hrozný, tolik času "promrhat" uspáváním, když ho potřebuješ pro zregenerování a nabrání sil.
Ovšem udivuje mě, kolik přispěvatelelk tady píše, že to je normální. U nás v rodině (mám dvě sestry a všechny máme děti) to nikdy normální nebylo a v generaci našich maminek a tet taky ne. Děti se uložily a spaly.
Co se děje špatně???
Já v 8 uložím a chci mít klid. Pokud ještě nejsou ospalí, můžou si hrát, číst, ale mě nechat na pokoji. A někdy usnou až v 10.
Opravdu ti neporadím. Nevím, co se děje špatně. Možná knížku Jiřiny Prekopové, Když dítě nechce spát. Ale problém vidím už v úvodní větě, že jste zkoušeli všechno možné. Je z toho cítit nejistota a v tom to možná bude. Přeju pevné nervy!
Odpovědět