Re: Kam až jsme schopné lži zbaštit i s navijákem?

Terezo nevím, co přesně máš na mysli , ale asi takhle:

po špatné zkušenosti z manželství jsem byla ve střehu , když jsem se odhodlala k novému vztahu. přesto jsem fakt věřila tomu, co mi on říkal, prostě nějak jsem brala, že to myslí vážně. Že to tak není jsem poznávala postupně, jenže to byly jen náznaky a drobné záležitosti , stále jsem měla za to, že to bude ok. Že nebude se projevilo až ve chvíli, kdy nešlo couvnout z těhotenství ( dítě si přál hlavně on). Pak jsem ještě chvíli ve vztahu byla, ale už s janým vědomím, co se stalo.

Bohužel mám už tím co se stalo tak narušený vztahový život jako takový, nejsem schopna někomu ( jako partnerovi, myslím) věřit tak jako úplně. Prostě předcházím případnému zklamání . Ale že to není to pravé ořechové, to není.