Prověřování?

Ondro:
"Makovko, důvěřuješ, ale prověřuješ? Takže vlastně nedůvěřuješ...
Já své ženě důvěřuju naprosto, slepě a bez výhrad. Od ní očekávám totéž. Kdyby to bylo jinak, zanmenalo by to pro mě (myslím, že pro nás oba) vlastně konec."

Člověk důvěřuje na základě zkušenosti, znalosti toho druhého- na základě toho, jak ten druhý reaguje, co tě s ním potká.
"Důvěřuju, protože jsem zamilovaný" je blbost.
"Důvěřuju, protože znám" - tak jako znám sám sebe- a vím i sám o sobě, že to není na 100%, ale snažím se aby to k té stovce bylo fakt blízko- to je realismus a partnerský vztah.

Prověřování-
je něco jiného, když člověk náhodou zjistí, že mu ten druhý v něčem neřekl pravdu (třeba i z malicherných a hloupých důvodů)
a něco jiného, když mu leze do mailu, mobilu....

Nic není černobílé- nevěřit někomu, že to se mnou myslí dobře- a nevěřit mu, že se nestavil v hospodě na pivo je zatracený rozdíl -
co se týká dopadu na vztah.
Mezi černým hajzlem a bílým Mirkem Dušínem je x odstínů šedé-
a záleží na každém, co je ochotný tolerovat.
To, že ti někdo nevěří v oblasti, ve které ty sám cítíš svou slabost, nemusí nutně znamenat, že se máš vykašlat na vztah, protože neexistuje )