Re: Kam až jsme schopné lži zbaštit i s navijákem?

Taky jsem naletěla už po třicítce jednomu psychopatovi jak vyšitému. Jemu ale naštěstí nešlo o vztah a mě to po prohlédnutí taky hned přešlo. Zdá se, že pokud má ženská před sebou zdání spokojené rodiny a dětí, vypne všechny smysly a instinkty. Ve dvaceti bych o něho kolo neopřela, teď jsem byla schopná nevidět ty nejkřiklavější varovné signály. Mluvil ošklivě o své bývalé, byl ukrutně nespolehlivý, lhal, už po pár týdnech mě začal urážet...
Problém je i v tom, že si spousta lidí myslí, že jsme si všichni podobní smýšlením i jednáním. Není to pravda. Kromě většiny vpodstatě normálních lidí, od kterých lze nestandardní jednání očekávat nanejvýš v nějakých vypjatých situacích, tu žije dost odporných parazitů, kteří bezpochyby mají psychopatické rysy. Nejde od nich očekávat žádný vděk, reciprocitu, empatii, soucit, jsou vpodstatě asociální, přesto to mohou velmi úspěšně před většinou okolí skrývat a mají i širokou síť přátel či spíš "kamarádíčků", bývají úspěšní ve svých povoláních či kšeftech, čato velmi "společenští", zábavní. Jsou takoví od nátury, nikdy se nezmění, pro nás normální, naivní a důvěřivé jsou fakt nebezpeční.
Vím, o čem mluvím.