Re: Aspekty střídavé péče

Tylity,
to nemůžeš brát jako modelový příklad, neměla jsem rodiče. Resp. otec se na mne vykašlal úplně a matka mne strčila k babičce, když mi byl rok. Babička byla jedinej člověk, ke kterýmu jsem měla silný citový vztah. Kdybych měla takový vztah k rodičům, umřel by domov s nima a jestli by bydleli spolu nebo zvlášť by nehrálo žádnou roli.
Na druhé straně je fakt, že my jsme byli vždycky hodně stěhovavá a akční rodina a na těch barácích nebo postelích nám nikdy nesešlo. Neznám takový ten model "jsme doma na jednom místě a nikdy jinak". A bude to asi dědičný. Syn je zvyklý přebývat na různých místech, vůbec s tím nemá problém, dokonce sám chce třeba přespávat u mého prvního exmanžela , má svoji postel u mne, u táty, u babiček, spí u obou tet, spí na chatě, na chalupě, v hotelech... On stejně jako já upřednostňuje lidi před nějakým bytem nebo barákem.
Podstatné je, jak se k tomu staví dospělí, lidé kolem něj - pokud je pro ně normální nesmrdět na jednom místě celý život, je to pro dítě přirozený. Kdybych s tím měla problém nebo ho měl kdokoli z jeho nejbližší rodiny, vnímal by to samozřejmě jinak.