Re: Naše paní učitelka

Jinak k tomu, co psala Zerat, že si někdy učitel a dítě nesednou:

My měli na vejšce jako jednu z forem praxe, že jsme celej rok učili v jedný třídě jeden předmět. Měla jsem tam dvě děti, který mi v hodinách dělaly blbosti a nedařilo se mi je pořádně zapojit, tak jsem zašla za jejich třídní (byli to prvňáci, takže je měla krom toho jednoho předmětu na všechno), jestli by mi poradila. Ona byla překvapená, že řešim zrovna tyhle dvě děti, protože sama s nima neměla žádný problém, tak jsme se domluvily, že zajdu do její hodiny, mrknout se, jak s nima komunikuje - že třeba přijdu na to, co jim sedí víc a co dělám blbě. Hodina byla prima, přístup se mi líbil a učitelka si okamžitě vysloužila mou úctu za to, jak s dětma pracuje, ale hlavně - blbosti dělaly úplně jiný děti - takový, který naopak mně šlapaly jako hodinky. Něco podobnýho jsem pak zaznamenala ještě několikrát.

Já nakonec došla k závěru, že některý děti si s učitelem prostě sednou líp a některý hůř - a tim nemyslim, že by mezi nima byla nějaká averze, ale že může jít jen o jinej komunikační kód, jinou volbu slov, jinou formu neverbální komunikace... cokoli, co prostě je někdy víc a někdy míň kompatibilní, a tudíž pro oba víc nebo míň srozumitelný, aniž by tam nutně musely bejt nějaký antipatie.