Re: Výchova nevlastní dcery

Jsi v těžké situaci.
Holčička není tvoje, pokud dobře chápu, její táta žije a snad má o ni zájem?
Ty ji dost dobře nemůžeš vychovávat, ani radit ženě, jak to má dělat ona, minimálně ne do doby, než se tě na radu zeptá.
Na co ale evidentně nárok máš je, aby ses cítil doma dobře.
Holky ti tu už psaly, že malá je taky v těžké situaci a potřebuje čas. Myslím si to taky.
Tobě bych radila se obrnit trpělivostí a přiměřeně se vůči holčičce vymezit, např. pokud ti vadí, že po tobě leze,když se chceš dívat na zprávy, vlídně, ale rázně jí to řekni a pak dodrž, pr ni je dobré,když bude jasně vědět, jak se má k tobě chovat, musíš být předvídatelný, vlídný důsledný. Můžeš říct třeba: "Nech mě teď podívat se na zprávy, a zprávy skončí, zahrajeme si hru (přečtu ti..atd).
Partnerce bych na tvém místě OPATNĚ ale jasně řekla, že bych si přála víc času jen pro nás dva, jestli bychom to nemohli nějak zorganizovat.
Nehodnoť její vychovatelské schopnosti ani jí neraď, co má s dcerou dělat, to všechn jen zhorší. Mluv o tom, jak se cítíš ty, když už je to doopravdy naléhavé.
Napadlo mě, že by možná při uspávání šlo zabít několik much jednou ranou, pokud bys malou ukádal ty, když by k tomu byla svolná. Tvůj nový ukládací rituál, zároveň pro ni chvíle, kdy tě bude mít pro sebe, žena chvíli pro sebe...
Přiženit se k dětem není lehký, přeju ti, ať to dobře vyladíte a jste spolu spokojení.