Re: Pořád sama na všechno - z čeho brát sílu

"Jak na to reaguješ?" Přesně tak, jak píšeš, Kudlo. Věcně, ale s tím, že smutně dodám, jak mě mrzí a jak mě zraňuje, když se dcera chová tak, jak se chová. Nebiju ji, jednak proto, že tím ještě nikdo nikoho nevychoval (mě, například ) a navíc je to výraz selhání a totální neschopnosti situaci nějak řešit. Upřímně, když mi řekne, že jsem jí podělala život, můžu si sice "ulevit" tím, že ji ztluču (takhle to řeší ex), ale jako tím se ta situace změní? Přestane mezi náma plandat? No a protože ví, že se jí u mě nikdy nic nestane, tak prostě typ jako ona (typ "bič") nespolupracuje, protože nemá motivaci (ex také spolupracuje jen tehdy, když ho motivuje modrý soudní pruh).