Re: Jsem na dně

Aneto, ty jsi nic nespáchala, nevím, jakým způsobem to zpracováváš ve vztahu s partnerem, ale je to jedna z věcí, kterou by sis měla ujasnit.
Záleží, jak to ty osobně vnímáš, jestli se přes to dokážeš dostat a stát při svém muži, nebo je to pro tebe neodpustitelné.

Nemá cenu se při tom zabývat tím, "co tomu řeknou lidi" a obecnými frázemi o zločinu, protože tohle je jen a jen tvoje věc.
Jakmile tohle budeš mít ujasněné, pak je třeba podle toho jednat.

Pokud při svém partnerovi hodláš setrvat, musíš hrdě zvednout hlavu a začít řešit, co řešit můžeš a ještě ho podpořit.
Pokud ne, začni pracovat na rozchodu.

Tak, nebo jinak, bude to tvoje rozhodnutí a nedej se zviklat zbytečnými řečmi okolo, to vyčerpává a ubírá energii a sílu, kterou budeš potřebovat na řešení praktických věcí.
Bohužel, ale tohle není situace, před kterou by bylo možné utéct, je nutné se k tomu postavit a....stát...Pak to půjde i dopředu.

Má tvůj muž právníka? Přidělený obhájce obvykle nic moc neudělá, ale tady asi stejně bude nejlepší nasypat si kýble popela na hlavu. Dojít na tu probační a mediační službu je dobrý nápad, ať se s nimi tvůj muž spojí, pro soud to bude další věc pro zmírnění trestu. I soudci jsou lidi a liší, kdo je bídák a zločinec a kdo je pitomec a udělal lidskou chybu.