Re: Jsem na dně

Aneto, je to hrozná situace a je mi tě líto. Nevím, čím bych přispěla, aby ses cítila líp, snad jenom chci napsat to, že nejsi jediná, koho partner zklamal, neobviňuj se, spousta žen udělala špatný výběr, se kterým musí žít, spousta si myslela, že si zvolila dobře, ale nebylo to tak, je lepší si uvědomit, že jsou věci, který dopředu odhadout nemůžeme, že je neovlivníme, že se prostě dějou.
Z takové situace se nedostaneš hned, ale budou se objevovat konkrétnější obrysy řešení věcí, který tě třeba dřív nenapadly, a bude líp.
Konkrétní pomoc mě napadá jedině kontaktovat sociálku, jestli by ti nemohli pomoci, i když tam zřejmě bude podmínka mít trvalé bydliště - v tom případě bych ještě zkusila zatlačit na přidělení bytu s tím, že jsem v hmotné nouzi.
Holka, držím pěsti, nevzdávej to, věci se někdy dokážou rychle otočit k lepšímu, vydrž