Re: Zamilovaní, ale chudí

Hanko, jo, rozumíme si. Já to vidím tak, že manžel byl z velmi chudých poměrů a VŠ vystudoval a pokračuje výš, a pak bude chtít ještě výš. Ale vše, co vybudoval si vybudoval z vlastních peněz bez přispění rodičů a jde vidět, že co si vybral, vystudoval, dál studuje dělá fakt z lásky k tomu oboru. Jeho maminka mu tak maximálně mohla přispět pár jablíčky ze zahrady, švestkami, tu a tam přivezla nějaký koláč do cca 100 km vzdáleného krajského města, jinak prostě nemohla. Takže manžel byl od mala nucen když si chtěl něco koupit, tak si na to vydělat na brigádách, pomocí u známých... a když už si na něco našetřil, tak mu to či ono museli schválit rodiče, že si to může koupit... A já jako jeho žena jsem dnes tchýni za to opravdu vděčná, že byl vychovaný ve skromnosti a v tom, že když něco chce, tak si na to musí vydělat a nebere jako šílenou křivdu když se shodneme, že náhodou chce ptákovinu... Neznám stav, kdy chlap přijde domů, zapne bednu, vytáhne pivo či odejde do hospody a takhle den co den, a pak se diví, že rodina nemá na bydlení apod. On hledá cesty, jak to udělat, abychom mohli to a nebo ono a snaží se to zajistit přiložením ruky k dílu. Chtěla bych takhle nějak vychovat i naše děti, aby se nenaučili jen brát a brát to za samozřejmost, ale aby si peněz dokázaly vážit a vážit si případně i té možnosti vzdělání... Takže naše děti doufám, že budou umět ocenit tu přednost, že mohou studovat VŠ a přitom bydlet doma (bydlet budeme v krajském městě s nejrůznějšími VŠ) a určitě bude i podpora ze strany rodiny - na stranu druhou někdy to vyšší vzdělání může být i mínus, pokud ho člověk neumí prodat. To jsem třeba viděla při výběrových řízeních resp. při povídání si o nich s kamarádkami a známými. Jediná cesta pro některé skutečně byla VŠ zatloukat a snažit se obsadit nižší místo... Ono to všechno má své. Základ je myslím naučit děti vážit si hodnot a upravit jim nějak ten hodnotový žebříček - peníze nejsou všechno, ale bez nich se žije opravdu špatně a nesnadno.