Re: mám strach, že nezvládnu vše co "musím"

firenzo, naprosto tě chápu, ale neboj, ve skutečnosti to není tak hrozné, za pár dní týdnů si to sedne a ono to nějak půjde.

Já v září nastoupila po 7 dmi letech doma do práce - úplně nová práce, noví lidé...
děti včetně mě, mají všichni sníženou imunitu - jsou tři
nejstarší 11 - přešel na novou školu - 8G (doteď se učil sám, teď se bohužel musíme ze začátku i přesto, že je velice šikovný a samostaný, zapojovat i my) na kroužky si dojde, ale na jeden se 2x týdně musí odvést.. jezdíme s kamarádkou, my vozíme tam, ona kluky vozí zpátky - velká úleva, dcerka 6,5 - ADHD a hraniční PAS, dostala odklad, chodí do školky, musela si zvyknout, do teď chodila jen do oběda a když se jí nechtělo a řekla za včasu, tak jsem ji prostě odhlásila. 2x týdně se musí vodit a vyzvedávat z gymnastiky.
Nejmladšímu jsou 3 a 2 měsíce, je to dost velký mamánek.. na školku si ale zvykl.. ale změna to rozhodně byla pro nás pro všechny velká, navíc já si v létě, když jsme vzali děti k moři, aby nebyly nemocné, si vymkla čšku a už to mám 10 týdnů a furt to není OK, takže čurbes se mi tady kupil se dvěma berlema jsem byla vůbec ráda, že jsem nějak zvládla menší děti. A jak píšou holky, ono se to nezboří, když prádlo poskládáš, místo vyžehlíš, když vytřeš 1x týdně místo 3x, když vysaješ míň..
hlavně buď v pohodě.. a nedělej si výčitky, zvládneš to, dá se to, já mám všechny děti nestandardní - loni oba kluci mononukleozu, nejmladší za posledních 14 měsíců 4x v nemocnici, nemocnej byl pkraticky od říjan do května.. no škoda mluvit..
toho se já bála třeba nejvíc, že ten kolektiv a hned budou nahromadě a nakonec jsem nejhůř dopadla já, první týden v práci v pohodě, další jsem začala pokašlávat a rýma, čehož se mi nepovedlo za čtyři týdny zbavit a ktuálně jsem na neschopence s náběhem na zápal plic. Doufám, že mě nevyhodí, samozřejmě jsem ve zkušebce.

Ale jde to, dětijsou víc samostatné, dneska například nejstarší, vyzvedává prostřední, protože má bazén ve školce a já ji o to nechtěla připravit, ale jít pro ni nemůžu, tak prcek zůstal doma a dva větší to musí zvládnout prostě samy

ale jinak, když prostě si připustíš, že není potřeba mít všechno dokonalé a dokonale (neboj oni to děti ani moc nevnímají - naši nejvíc touží po pohlazení, pomazlení.. ale jestli je vytřeno nebo není, je jim fakt šumák) tak uvidíš, že se ti dost uleví
a jestli nemusíš řešit peníze, tak bych si našla nějakou slečnu na pomoc, protože já kdybyh se nestřídala s manželem, tak by děti musely chodit do školky na 6:30 a domů v 16h, což stejně dva dny v týdnu nemůžu protože mám úřední dny do 17h