Re: mám strach, že nezvládnu vše co "musím"

firenzo, pokud manžel bývá doma i jen občas, tak ho fakt zapoj
můj byl zvyklý že já 12 let dělala všechno, všechny doktory s dětima (a že jich je požehnaně), úklid, vaření, praní, žehlední, cukroví.. úkoly, kroužky.. nákupy..

jen odvezl prostřední do školky..
už před rokem jsem si vynutila, že vaří 1x týdně - tedy v neděli, pokud jsme doma..
a předtím taky říkal, že je unavený z práce.. ale teď oba děláme stejně 8,5 h, oba ve stejném úřadu, takže se hold musí víc zapojit.
Jo jako jde to ztuha, za ty roky se mu fakt nechce, nemá to přirozeně.. občas se snaží sám, občas ho musím nakopnout..
ale teď byl třeba minulý týden v pondělí sám doma - nechal si doma i dvě mladší děti ze školky.. a kupodivu utřel ve dvou místnostech prach, vysál a ještě uvařil..
takže když se chce, tak to jde.. mě někdy přijde, že lépe fungujeme solo, že nemá pocit, že mu furt koukám pod ruce
jo jako, dokonale to rozhodně neudělal, já vždycky utírám prach v celém bytě, rovněž celý byt vysávám.. ale snaha se cení a naučit se to nějak musí.

takže opravdu, předeleguj něco na manžela.. bud ať když je doma, se věnuej dětem a t ymůže v klidu třeba uvařit.. nebo ať uvaří a ty se budeš věnovat dětem..
a petunie.. se nezblázní, já mám už a to se podrž od loňska květináče od rajčat na balkoně a nebyla jsem schopná je uklidit.. měla jsem naplánováno po návratu z dovolené ale jak jsem psala už výše, měla jsem úraz kolene, kdy jsem 4 týdny chodila jen o dvou berlích, i prádlo k sušáku mi musel nosit nejstarší syn