Re: mám strach, že nezvládnu vše co "musím"

Minie1, nezapomněla,. manžel nebyl celý týden doma a babičku nemám. Ráno do školky, v 8-12h na brigádu, potom pro staršího do školky. 1x v týdnu mu začínalo malování v 13h v Zuš.
pak pro druhého syna do další školky.....(nebyli ve stejné). domů, na nákup....
manžel doma není přijede v pátek. Babička- co to je...to je někdo koho děti vidí u oběda 1x za měsíc.
Manžel- ten dorazí v pátek.

1x týdně do sokola a mladšího na cvičení(naštěstí 5minut od domu)

a první třída, to manžel akorát měnil práci....takže jsem ho poslala ,aby mi syna asi 2x týdně někde sebral keramika, Zuš.....dodneška se musím smát tomu, když mi volal syn- " mami kde jsi? a já na něj, táta tam není? néééééé, tatínek se nám zapomněl v práci....."

A přesně tady nastala doba, kdy jsem řekla a DOST!!!! a hezky jsem každýmu řekla co bude dělat....a průběžně je úkoluju dodneška, prootže chlapovi co se neřekne to ho nenapadne a když napadne, tak si řekne" to neříkala, nebudu se do toho hrabat"(synům vždy říkám, pokud Tě napadne něco co by jsi mohl udělat. Napiš nebo zavolej!- u ncih to funguje skoro 10ˇ0%, doufám, že to jednou manželky ocení)

A syn má 46 už od 13let....,aby jsi si nemyslela....protože 41 měl už v 11letech,ale jsou tu holky co to mají i horší....

A jestli si myslíš, že bude líp...no nevím, zase ty školy budou dál......a kroužky zůstanou..... , když příjdu ze Zuš,v pátek v 13:30....HMMMM co uděláš...odcházíš v 13h z práce....nebo děláš z domu. V 13:20 stojíš u školy s obědem a frčíš někam kde máš za 10minut být.....a je to nemožné....takže syn má trvalou omluvenku.

Loni a letos poprbvé v 15:15- to je úleva...ten balvan.....konečně neřešíš přesuny.