Já jsem taky proti dělení dětí na nadané a nenadané.

Já jsem taky proti dělení dětí na nadané a nenadané.
Sami už jsme s manželem "nakousli" tento problém, byť našemu malému je zatím rok a 9 měsíců. Od roku a půl se totiž zajímá sám o písmenka. Aktuálně umí celou abecedu - pozná písmenka a baví ho ťukat si je na klávesnici. Teď ho začaly zajímat čísla. Je celkově mentálně před svými vrstevníky. Podotýkám, že se ho nesnažíme nijak tlačit směrem k získávání vědomostí. Myslím, že ke svému dítěti přistupujeme stejně jako většina našich známých v okolí ke svým dětem.
Sama jsem zažila 7 let v "elitní" matematické třídě na gymplu Kapitána Jaroše v Brně a na základě svých zkušeností bych své dítě do takovéhle třídy spíš nedala. Ta výchova k elitářství a pohrdání a šikana těch, kteří mají v poměru k ostatním trochu horší prospěch byla otřesná.
Zas na druhou stranu se mi nelíbí ani varianta, že nadané dítě musí chodit do normální třídy. Dle zkušeností mé matky - učitelky na 2. stupni ZŠ i dle toho, co jsem si zjistila sama není problém v tom, že jsou smíchána děcka nadaná a nenadaná. Problém je v přístupu mnoha rodin ke vzdělání svých potomků. V tom, že velká část děcek na norální ZŠ si přinese ze své rodiny názor, že učení je nuda a "úča je kráva". Podle toho pak tyto děti k výuce přistupují.
A tom vidím problém. Ne, v tom, že je někdo v učení rychlejší a někdo pomalejší, ale že někdo zájem má nebo je alespoň učení aktivně podporováno ze strany rodičů a někdo prostě zájem nemá a výuku narušuje a sabotuje a nikdo s tím nic nenadělá. Učitelka je frustrovaná, utahaná a nemá prostě sílu dělat cokoli nad rámec svých běžných povinností a už vůbec nemá sílu praktikovat nějaký individuální přístup.
Ač jsem měla donedávna odpor k různým alternativním způsobům vzdělávání (Montessori, Waldorf aj.), docela mne to začíná zajímat. Ne proto, že je to alternativní a tedy "lepší" a "více in" než běžný systém vzdělávání, ale proto, že předpokládám, že když už rodič dá své (ať už nadanější či méně nadané) dítě do takovéto školy, tak to bude určitě rodič, který se o vzdělání svého dítěte aktivně zajímá. A že bude se školou spolupracovat a motivovat své dítě ke studiu. A že výuka nebude narušována dětmi, které se učit nechtějí.