Re: výchovné vzorce

Ono to je jak kdy a jak u koho, ne kazdy se tak jednoduse pouci z cizich chyb. Spousta veci ktere nebyly dobre clovek opakuje, protoze k nim proste nezna zadnou alternativu. A v dospelosti, kdyz by ji poznat mohl, se to uz mnohem hur meni, i kdyz by chteli. Klasicky pripad jsou deti z "rozvracenych" rodin (schvalne nepisu "rozvedenych, protoze i rozvest se da slusne, a naopak spousta manzelstvi se sice nerozvede ale je to horror). Ne ze by se vsechny hned rozvadely, ale proste nezazily fungujici rodinu, casto neveri ze vubec neco takoveho muze existovat, a i kdyz si to moc preji, maji problemy s tim ze neumi partnersky komunikovat a resit problemy. Treba kdyz ma clovek zafixovano, ze souziti je o tom kdo koho porazi, tak automaticky kazdou situaci kdy neni po jeho interpretuje jako prohru a ustrk, a naopak kazdou kdy je po jeho jako potvrzeni ze on je ten lepsi - a to neni to moc dobry predpoklad pro nejake spoluziti.

A taky bohuzel jsou lide, kteri jako dite trpeli, a jako dospeli - nevim jestli to delaji vedome, ale vyzaruje z nich neco jako "me mlatili a ted jsem konecne v pozici silnejsiho, tak se pomstim a budu mlatit ty ostatni". Vem si jake to byvalo na vojne s mazakama, a taky to byli vsecko kluci ktere jako mladase dusili ostatni. A to uz byli ve veku, kdy by fakt meli mit trochu rozumu a byt schopni posoudit jestli je to dobre nebo ne.

Vychovne vzorce rodiny cloveka proste ovlivni vzdycky, neco z nich prebere a neco bude delat jinak. Stejne jsou i ruzne deti z teze rodiny v jine situaci, a pak si najdou ruzne partnery a s nimi maji ruzne deti, ktere na ruzne podnety ruzne reaguji - takze to nejde zjednodusit, ze clovek bud rodinnou vychovu predava dal a nebo se proti ni bouri.