Re: Odloučení - zkouška

Jaký má právo o mě říkat, že jsem magor? Aby lezla do zadku tomu chytrákovi? Co to mají za vztah? To je ubohý.
Dostávám fakt depku, a toto je teprve první noc. Dám malýho spát a pak nevím.
Ona má holku, co teď leze do puberty. Ta baba nebude chápat nic, je to puťka, co je teď štastná, že ji konečně někdo klofnul. Ale aspoň jí vysvětlím, že asi nebudu taková zrůda, když se mnou chtěl mít ještě v lednu dítě a svatbu.
Vlastně jsem ho do toho teď donutila já, vlastně se toho on tak rád chytil. Jsem vážně zvědavá, jak toto dopadne. Jestli ho to přejde nebo ne, jestli ho budu chtít zpátky nebo ne. Všichni mi říkají, není o co stát. Jenže já když radím, tak to taky cítím objektivně, když se to ale člověka týká přímo, tak je to něco příšernýho. Neustále si pokládám otázky PROČ.
Našla jsem dnes maličkou holčičí zlatou naušnici. Mám ji v uchu, ale co mě samozřejmě nenapadlo...vždyt chtěl holčičku se mnou, třeba je to znamení. Co je to za znamení? Kdybych teď byla těhotná a on zamilovaný a nedej Bože kdybysme byli vzití, tak bych mu byla dána na milost nemilost a vše bych mu musela tolerovat. Bože, to je fakt hrůza. Jak mám poznat, jestli ho miluju, nebo je to jen věc mé ješitnosti či zklamání z vlastního selhání...a zase se mi nabízí ta jediná možná a krutá varianta, jedině odloučením, ale co když navždy.
A pak si ještě říkám, jak tady psala Mona, že jsem vlastně dohazovačka a co když jsem měla být skvělá a hodná ve chvíli, kdy on projevil zájem zůstat a nedělat mu scény? Třeba jsem si to sama pokazila, a tak je prostě pořád dokola. Jsem fakt psychopat, jak říká.