Re: Odloučení - zkouška

Lenko, děkuju Ti moc. Zatím vše dělám, jak jsem řekla a prostě nemůžu jinak. Uvidíme, jak to dopadne, a je fakt, že si přestávám přát "zvítězit" nad nějakou..., ale spíš zvítězit, nad přáním zvítězit a prostě už nic necítit a ani nic nechtít. Jeho otravné sms, kde se mě dokola ptá, kam jdu a s kým a proč a kdesi cosi..., mě jen ujištují v jeho sobeckosti, že on může vše, ale jakmile je to obráceně, tak je něco špatně. Myslím, že náš "vztah" skončí. A asi to tak bude dobře.
Podle mých výpočtů jsi pořád mladá ženská a nikdy není na nic pozdě. Pokud nežijete spolu, ale vedle sebe, není přece problém to skončit úplně. Udělej to. Znám kamarádku, co byla sama a ani se jí nechtělo razit někam mezi lidi, tak si dala na seznamu inzerát. Ozvalo se jí hrozně moc mužů a s jedním z nich už dva roky chodí. Já myslím, že není na nic pozdě ani v šedesáti, pokud člověk o to stojí.