Re: Odloučení - zkouška

Evo,
taky to tipuju jako Louda.
Osobně jsem dala druhou šanci chlapovi jen jednou. Jenže s tím jsem se rozešla já a přišel za mnou on. Kdyby to bylo naopak, tak toho prostě nejsem schopná. Ve dvaceti se se mnou rozešel chlap, moje první láska, z dosti absurdního důvodu - pravil, že se bojí, že by vztah mezi námi neustál, protože se už jednou spálil a nechce to prožít znova. Taky se po čase chtěl vrátit, ale marná lásky snaha. Prostě už to nešlo. Trvalo to s přestávkama sedm let, kdy se průběžně ozýval nebo neozýval, jednou za mnou přišel dokonce k jinýmu chlapovi, u kterýho jsem bydlela, strašně se ožral, brečel mi pak před barákem na klíně a prosil, ať se vrátím domů, kam patřím, vybíhal do silnice a chtěl stopovat taxíky, jako že pojedeme hned... pak se začal objevovat, když už jsem měla syna, byly to hodně nepříjemný situace, občas byl i zlej a předhazoval mi, že ho miluju, přestože jsem v tomto směru neřekla půl slova, a když jsem to radikálně ukončila a přestala s ním komunikovat, vyhrožoval otci mýho syna, že mu uřízne hlavu apod. Paradoxní na tom bylo, že se jednou ozval v době, kdy jsem zrovna odešla od prvního muže a byla sama, měl moji adresu, čekala jsem asi měsíc, že přijde a v tý době bych teoreticky snad byla schopná mu tu šanci dát, minimálně v posteli, ale nepřišel, já se seznámila s budoucím otcem svýho syna a do dvou měsíců byla těhotná.