Re: Zkušenost s prarodiči, aneb každý má být sám....

Už soužití s partnerem je o kompromisu. Jenže k tomu jsme se dobrovolně rozhodli. Samozřejmě - když jsem vdaná, snažím se vycházet i s lidmi, které má můj muž rád, a to jsou třeba právě jeho rodiče. Ale každodenní kompromis ve čtyřech, kdy každý je prostě z jiného těsta, je podle mě zbytečná zátěž pro vztah. Mí rodiče jsou opravdu zlatí, ale bydlet bych s nimi opravdu nechtěla, a to mají veliký dům. Manžel má už jen maminku, jako tchýně je opravdu skvělá, navštěvujeme se často, ale manžel sám říká, že je rád, že je dospělej.. bere nás jako děti , nám to tedy nevadí, to jen pro vysvětlenou. Něco jiného je, kdyby se o ni měl někdo postarat, ale ona nebydlí sama a energie má více než my dva dohromady