Re: Zkušenost s prarodiči aneb Každý má být sám

tak jsem se začetla do tohodle tématu které je teda starší, ale je to hrozně zajímavé..o to víc pro mě protože asi 14 dní bydlíme v jednom baráku s rodiči...má dvě patra, rodiče dole, my nahoe.měli sme byt na splátky 2 plus 1 a čekáme druhý dítě.a dkyž oni chtěli ať deme tam že je tchán starší a v invalidním důchod a že na to sám nestačí, že už ani na střech radši nevyleze, tak sme k tomu zvážili to , že potřebujeme vc ísta kvůli rozůstání rodiny a že nám odpadnou splátky a rodinný rozpočet na tom buce líp.prodal se tedy byt a to coz něj káplo se použilo do rekonstrukce patra.tchánovci byli v pohodě.pravidla se určila.docela fjn to fngovalo do dnešního rána kdy byla hstá hádka kvůli psaovi.bohužel sem byla v oslabení prtože manžel u ní nebyl.tak si řikam, jestli sme raši neměli být zadlužení, a malinkým bytě,ale kde by nikdy nikdo neřek ani popel a nebo je lepší se pohádat vydupat si nějaký místo a vytyčit si hranice a čekat jak to bude dál.štve mě, že prostě ať je to jak chce,ať má člověk nahoře svuj byt,furt je stejně v cizím i když ste do toho investovali nemalý peníze, protože když bude na baráku zvenku špinavá zeď, budou si stěžovat že jim demolujem barák, ikdyž se řeklo že na týhle půlce zahradě která je oddělená plůtkem je to naše...myslim si že se rodiče nikdy nepřestanou montovat do všeho....prostě svoje je svoje.kdyby sme měli svuj barák a měli na zdi hovno, tak by nemohli říct ani píp.a kdyby jo tak bych jim kázala dveře.obávám se toho že jsme udělali chybu a nechali se vlákat do pěkný pasti za cenu ušetřených peněz...