Re: Zkušenost s prarodiči aneb Každý má být sám

Nezávidím a plně chápu! Nemohla bych bydlet s vlastní mámou a ani s tchýní. Dříve jsem s ní bydlela, asi dva roky, ze začátku to bylo dobré, to jsem si i pochvalovala, radši měli jsme jet jeden pokoj, v kuchyni byla ona, ráda vařila a dobře, tak jsem se jí tam moc nemotala. Ale ke konci už to bylo náročnější. Přestěhovali jsme se ale kvůli jiným potížím (nemocná babička) do podnájmu, za další dva roky do svého. Co máme děti se ale tchýně hodně změnila a stačí se občas vidět a neustále poučuje co máme s dětma dělat, co jim oblíknout atd. atd.