Re: Horor jménem večerní usínání

No jo, ale to záleží na dítěti. Dcera se nejvíce vzpírala právě tehdy, když byla nejvíc unavená. Tehdy jsme se domnívali, že se jí ještě nechce spát, protože byla mimořádně aktivní. Nepřipadalo v úvahu, že by sama usnula, to pouze po jedenácté večerní. V noci jsem jí navíc několikrát do necelých dvou let kojila...hrůza. Když si na to dnes vzpomenu, nechápu, že nám z toho nehráblo. Když se právě v tento okamžik položila a udržela se v posteli, tak zabrala. Když ne, tak se znovu rozjela a byla ještě víc přetažená, ukňouraná a nesnesitelná. Od té doby, co v noci spí, je to daleko spokojenější dítě.